Hlavní obsah
Rodina a děti

Tchyně za mými zády praktikuje výchovné prostředky, které jsem zakázala. Skončila jsem s ní

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Babičky jsou většinou ve výchově mnohem mírnější než rodiče. Někdy to ale může být i naopak. Jakmile jsem se dozvěděla, jak tchyně moje děti trestá, okamžitě jsem s ní ukončila komunikaci. Říct jí, že s tím nesouhlasím, totiž nestačilo.

Článek

Maminka manžela vždy vychovávala velmi přísně a pro ránu nešla daleko. Věděla jsem to, protože mi to vyprávěl, ale v dospělosti se k němu chová normálně, nemá žádné přísné ani sobecké sklony, tak jsem si myslela, že se vyřádila a má to za sebou. To jsem se ale mýlila.

Když se narodil starší syn, otevřela jsem s ní téma výchovy. Poprosila jsem jí, aby vychovávání našich dětí nechala na mně a na manželovi, a že budu ráda, když je bude rozmazlovat, péct jim dobroty a chovat se jako správná babička. Ona souhlasila, a tak jsem byla ráda.

Syna občas hlídala a nebylo mi nic divné. Až když se narodil druhý syn, něco ji prozradilo. Konkrétně to bylo to, když jsem zaslechla její rozhovor s kamarádkou, které vyprávěla, jak vnuk schytal pár facek za to, že nechtěl sníst večeři. Když jsem to slyšela, doufala jsem, že to není pravda.

Proto jsem si s našimi dvěma syny sedla a přímo se jich zeptala. Vypadlo z nich, že když udělají něco, co se babičce nelíbí, dostanou pohlavek, a dokonce někdy i páskem přes zadek. Slíbili jí, že to nikomu nepoví. Jakmile jsem to z nich dostala, tříletý syn se rozplakal a řekl mi, že ho to od babičky někdy moc bolí. Ani si neumíte představit, co to se mnou udělalo.

Jasně jsem fyzické tresty zakázala a nedopustím, aby někdo mlátil moje děti a ještě ke všemu za něco, co rozhodně není k bití. Zeptala jsem se synů, jestli chtějí babičku vídat. Řekli, že ano, ale abych u toho byla já.

Udělala jsem radikální krok. Sešla jsem se s ní a dost jasně jsem jí vytyčila hranice. Jestli je chce vídat, tak jen v mé přítomnosti a s hlídáním je konec. Sice mi to někdy pomáhalo, ale rozhodně mi to nestojí za to, aby je bila. Ona se vzepřela a řekla mi, že moc dobře ví, jak vychovávat děti a že už jednou vychovala skvělého chlapa a u svých vnoučat to nebude dělat jinak. To bylo rozhodující – nebudeme se vídat vůbec, je mi to jedno. Odešla jsem a teď už je na ní, jak se k tomu postaví. S takovýmhle přístupem má utrum!

Nezajímá mě, co na to manžel. Ten to nevidí tak vážně, protože sám musel fyzické tresty snášet a nepřijde mu to jako taková tragédie. Nicméně to nechal na mně a doufá, že prý vyměknu. To se ale rozhodně nestane. Mají smůlu oba dva.

Autorka: Barbora

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz