Článek
Když se na facebookové stránce objevil příspěvek, kde paní ukazuje, jak má plný mrazák másla, protože z něj peče vánoční cukroví a chce si ho dopřát z kvalitních, ale samozřejmě i drahých surovin, rozesmálo mě to. Říkala jsem si, že je to vtipné – dnes se již chlubíme a smějeme se tomu, že má někdo doma X kusů drahého másla. Hned jsem začala počítat, kolik v tom je peněz. Tím to skončilo, ale k příspěvku jsem se po nějaké době vrátila a nevěřila jsem vlastním očím.
Lidé paní nadávali, že je blázen, ať si svoje másla nechá a ať se nechlubí. Byla to typická závist a já se ptám – opravdu jsme my Češi tak nepřející, že si závidíme i fakt, že si někdo může koupit máslo ve větším množství?
Dokonce na mě vyskočil příspěvek, kdy se paní lidé nebojí psát i soukromě a jedná se o velmi jedovaté zprávy. Podívejte se sami zde.
Opravdu budeme někomu přát, ať se mu všechno zkazí a budeme mu kazit radost? Nebylo by lepší si z toho brát inspiraci, než hned nadávat? Jsme zkažení a zlí a tohle je čistá závist, kterou rozhodně nechci podporovat.
Nebo si také myslíte, že když budeme kupovat máslo, které je drahé, podporujeme nekalé věci?
