Článek
V podstatě nikdy jsem nezažila opravdovou lásku. Sice jsem měla dvacet pět let manžela, ale ten mě podváděl, kde to šlo a pro ránu taky nešel daleko. Vzpomínám hezky jen na svou první lásku, ta byla taková nevinná a nešlo ji s ničím srovnávat. Od té doby jsem v sobě cítila pouze prázdno. Ano, láska k dítěti je něco jiného.
Oslavila jsem čerstvě 60 a mohu říct, že zažívám své nejšťastnější období. Seznámila jsem se s mužem, který je starší o deset let a cítím se s ním jako v nebi. Obskakuje mě, dělá pro mě vše, co mi na očích vidí a dokonce si mě k sobě nastěhoval.
Mám pocit, že se mi to jenom zdá a cítím se zase na osmnáct. Přeji si, ať to nikdy neskončí. Sice jsem si vyslechla pár nelibých poznámek k našemu věku, ale mně je to jedno. Důležité je moje štěstí a nenechám si to zkazit. Pravděpodobně je to moje poslední láska.
Něco vám prozradím. Milujeme se i 3× denně a to se mi nedělo ani ve dvaceti. Užívám si tenhle krásný pocit každým douškem a přeji každému, ať to také zažije. Neexistuje snad nic krásnějšího! Pokud tu je někdo, kdo zažil něco podobného, určitě mi dá za pravdu, jak úžasné to je. Jsem tak mimo, že bych klidně i vylezla na skálu a zakřičela, jak miluju mít motýly v břiše.
No co, dalších 30 let tu nebudu, tak si zasloužím ještě žít a ten konec života si pořádně užít. A je mi celkem jedno, co si o tom kdo bude myslet.
Autor: Míla
