Článek
„Jmenuji se Monika a rozhodla jsem se podělit o svůj příběh. Mám kolem sebe tolik lidí, kteří bojují se svojí tchyní a chtěla bych, aby si přečetlo co nejvíc lidí, jaký neblahý konec to může mít.“
„Moje tchyně je klasická uštěpačná ženská, která miluje svého syna a vnoučata. Mě ale nesnáší a není to tak, že bych si to vsugerovávala nebo to přeháněla. Zkrátka od ní celý život poslouchám kritiku a dokonce se nebojí mě i ponížit před lidmi. Bohužel to v sobě celou dobu dusím, už takhle funguji několik let a protože ji moje děti a samozřejmě i můj manžel zbožňují, vídáme se docela často. Většinou u ní doma. Já nic nepořádám, protože bych musela pozvat i ji a to nepřipadá v úvahu.“
„Bohužel jsem si to nedávno rozmyslela a rozhodla se pro své děti uspořádat oslavu narozenin. Samozřejmě musela být mezi pozvanými, z čehož jsem neměla radost, ale co se dalo dělat. Zkrátím to. Dalo mi to neuvěřitelnou práci, to všechno připravit a nachystat a dala jsem si vážně záležet. Přiznám se, že jsem se chtěla předvést hlavně před ní.“
„Co se dalo čekat, od jejího příjezdu to byla jedna kritika za druhou, protáčela očima a měla nemístné poznámky o tom, že jsem jejímu synovi nevěrná. To byla poslední kapka! Pustila jsem se do ní před všemi, měla jsem úplně zatměno před očima a řekla jsem jí, ať se okamžitě sebere a vypadne. Že jí nikdo nemáme rádi a že je to nesnesitelná ženská, která si nevidí do huby. Čekala jsem hysterickou scénu, ale místo toho přišlo to, že si sbalila věci, otočila se nad podpatku a odkráčela. Všichni na mě koukali a mně najednou došlo, co se stalo. Nevěděla jsem, co mám dělat, tak jsem za ní vyběhla. V tu chvíli se seběhla situace jako z filmu. Nerozhlédla se a bum, vrazilo do ní auto. Au.“
„Odvezla ji záchranka, se mnou se všichni přestali bavit a samozřejmě odešli okamžitě domů. Děti zklamané a nechtějí ode mě přečíst ani pohádku. Tchyně je v nemocnici, z nejhoršího je venku a s manželem máme tichou domácnost. Nadávám sama sobě, že jsem to neřešila nějak dřív a nechala to zajít tak daleko. Ach jo, psychologovi se nevyhnu a teď se z toho snažím akorát vypsat… vyspat taky, je to jako zlý sen!“
Zdrojem textu je Monika (45).
