Článek
Byla jsem na dovolené v jedné evropské destinaci. Záměrně zmiňuji Evropu, protože to je pro tento příběh velmi důležité. S kamarádkou už nám relax u moře končil, takže jsme si klasicky sbalily kufry, vyžahly poslední drink a vyrazily na letiště.
Vše proběhlo klasicky bez nějakých větších peripetií – všechny kontroly jsme zvládly a už začaly mít takovou tu otrávenou a lehce smutnou náladu, protože jsme věděly, že nám dobrodružství končí. V tu chvíli jsem ještě netušila, že mně rozhodně nekončí.
Let byl poměrně krátký a klidný. Vyzvedly jsme si kufry, rozloučily se a obě vyrazily směrem k domovu. Mám takovou zvyklost, že okamžitě po návratu vybaluji a začínám prát. No, možná jsem si to tentokrát měla rozmyslet a kufr nechat ještě chvíli zavřený.
Pozdě! Otevírám kufr, strčím ruku mezi trička a z nenadání mi na ruku vyběhne asi deseticentrimetová stvůra! Mám panickou hrůzu z pavouků a v tu chvíli jsem myslela, že mám infarkt. Okamžitě jsem začala ječet, skoro i brečet, pavouka jsem setřásla a ten zaběhl za skříňku v obýváku. Panebože! Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Bylo to podobné tarantuli a absolutně nechápu, jak se to dostalo do mého kufru! A proč na to nepřišla kontrola na letišti?
Absolutně jsem se neodvážila podívat za skříňku. Okamžitě jsem sbalila kufr a jela ke své kamarádce, se kterou jsem se před chvílí rozloučila na letišti. Googlovaly jsme a zjistily, že se jedná o největšího pavouka v Evropě – tedy asi, viděla jsem ho sice na pár vteřin, ale za to dost důkladně. Vzhledem k jasné podobě sklípkanovi jsem usoudila, že je to slíďák tatarský! Fuj, co mám dělat? Přivezla jsem do Česka pavouka, který se teďka rozmnoží a vytvoří si kolonie? A v mém bytě? Nevrátím se tam, dokud si nebudu jistá, že je pryč. Ještě teď je mi špatně.
Autor příběhu: Míša
