Článek
Můj článek o překonání strachu z létání díky sledování leteckých katastrof mě přiměl k jedné konkrétní katastrofě, která naštěstí dobře dopadla a kterou obletěl celý svět. Jde o leteckou nehodu americké aerolinky, ke které došlo 15. ledna roku 2009.
Zkušený pilot Chesley Sullenberger exceloval poté, co se mu povedlo zcela bezpečně přistát na řece Hudson a zachránil tím všechny na palubě. Říkáte si, to je ale hrdina a rozhodně si zaslouží vyznamenání. Jenže letecká komise, která nehodu zkoumala, si myslela něco jiného.
Přistání na řece totiž rozhodně není standardní postup. Poté, co letadlo narazilo do hejna ptáků a vysadily oba motory, měl kapitán pouze kolem 30 sekund na to, aby se rozhodl, co bude dělat a jak bude postupovat. Z věže znělo jasně: „Připravíme vám dráhu, otočte se a přistaňte zpátky na letišti.“ Motory totiž vysadily těsně po vzlétnutí a letadlo tedy nemělo výšku.
Pilot usoudil, že přistát na dráze nestihne, takže se rozhodl pro velmi riskantní krok, který se zdál být nemožný. A opravdu se to povedlo, velmi hladce přistál na řece. K lodi se okamžitě rozjely záchranné lodě a všech 155 pasažérů bylo vysvobozeno.
Nejen, že to muselo být pro pilota traumatické, letecká komise se navíc snažila situaci nasimulovat tak, aby mu dokázala, že mohl stihnout přistát a že se zachoval špatně – nerespektoval rady věže a i když všechny zachránil, měl se zachovat jinak.
Leteckou komisi nezajímalo, jak situace dopadla, ale to, že se pilot nezachoval standardně a snažili se mu přišít snad dokonce trestný čin. Naštěstí se pilot dokázal obhájit, stejně jako jeho kolega, který s ním v kokpitu byl a dokázali přesvědčit komisi, že jednal tak, jak nejlépe uměl.
A co vy, myslíte si, že letecká komise jednala správně?
Zdroj:
