Článek
Nedávné rande mě přimělo zamyslet se nad klasickým vzorem ženy a muže, tak, jak byly jejich role rozděleny dřív a jak jsou rozděleny teď.
Měla jsem schůzku s mužem ve vinárně, který se mi líbil v mnoha ohledech. V podstatě vše splňoval, až na jednu maličkost (s nadsázkou), která je pro mne ale velmi důležitá. Nějak jsme se dostali k tomu, jak si představujeme budoucnost. On řekl, že by měl rád takovou ženu, která bude v domácnosti a bude v podstatě celý den pouze uklízet a starat se o děti. V tu chvíli se mi v hlavě rozsvítil poměrně velký vykřičník, který říkal, že je něco špatně.
Vysvětlil mi, že to tak měli jeho rodiče a že se mu takový vzor velmi líbí. Chtěl by, abych už nechodila do práce a jen se starala. Peníze prý bude nosit domů on a že jich dle jeho slov nemá málo.
Přiznám se, že mě to poměrně vyděsilo, s jakým přesvědčením o své představě o manželství mluvil. Zkusila jsem mu opatrně vysvětlit, že dnes už je jiná doba a že se tolik role muže a ženy nerozdělují. Že není nic špatného na tom, když vydělává žena a že už nemusí být nutně jen zavřená doma a přikovaná k plotně.
Nenechal si do toho moc mluvit a řekl, že jeho názor asi nikdo nezmění a že je přesvědčený o tom, že to takhle chce. Co vám budu povídat, moje rande bylo u konce. Přes tohle bych se nepřenesla.
Co ale nechápu, že mají vcelku mladí lidé stále tyto představy. Myslela jsem, že už je to dávno pryč a že jsou si muži a ženy, alespoň v naší části světa, rovni. Evidentně ne.
