Článek
Protože oni sami ne. Oni si totiž jen zavolají. A očekávají, že do hodiny bude u nich usměvavý odborník, který nejenže neudělá nepořádek, ale ještě přinese náhradní díl, který kouzelně vyčaroval ze vzduchu. Pokud tedy vůbec přijede, protože – a to je vrchol drzosti – servisní technici jsou dnes strašně vytížení! Kdo by to byl řekl?
Samozřejmě, když se náhodou stane, že náhradní díl není skladem, nastává apokalypsa. Cože, čekat? Tohle je doba instantní kávy, rychlého internetu a doručení jídla do deseti minut! Copak někdo žije v realitě, kde se musí na něco čekat?
A tak přichází oblíbená disciplína – vzteklé telefonáty. Volající má totiž pocit, že na druhém konci sedí někdo, kdo se jen tak kynklá na židli, kouká do stropu a přemýšlí, jak zaplnit svůj volný čas. No a když mu konečně někdo zavolá, tak si určitě říká: „Hurá! Konečně mám co dělat!“
Jenže pak zjistí, že volající vlastně nečeká odpovědi. On očekává zázraky. Ideálně by si přál, aby všechny ty složité podmínky, které nikdy nečetl, zmizely a místo nich nastoupilo okamžité řešení. Pokud má smlouvu s podmínkami, které se mu nelíbí? No, to přece musí být vina toho, kdo s ním teď mluví! Jak je možné, že pracovník u podpisu nesvítil baterkou na text smlouvy, neprovedl simultánní překlad do lidského jazyka a neporadil mu, co si má vybrat? Neodpustitelná chyba!
A přitom by stačilo trochu pochopení. Dodavatelské řetězce jsou narušené, servisní technici jsou jen lidé a těch zakázek mají měsíčně desítky. Některé společnosti dokonce zařízení odváží do svých provozoven, kde mají potřebné nástroje, náhradní díly a hlavně prostor na efektivní opravu. Tím dokážou opravit více zařízení a často i kvalitněji. Jenže co se nestane – okamžitě se šíří konspirační teorie o ukradených přístrojích.
Najednou lidé požadují refundaci za neopravitelné zařízení a zároveň reklamují opravu, protože „když ho odváželi, ještě trochu fungovalo“. Nebo chtějí pravidelný report o průběhu opravy. Musí si ho přece hlídat! A 14 dní je prý strašně dlouho. Přitom ve skutečnosti? Jsme až neuvěřitelně rychlí na to, kolik toho máme.
A do toho všeho dnes každý chce být influencer, YouTuber nebo průvodce prvního stupně. Nikdo už nechce být ten, kdo skutečně dělá práci. Opravy? Manuální práce? To ať si vyřeší někdo jiný. Vždyť mnohem jednodušší je mluvit o tom, jak by se to mělo dělat lépe, než to skutečně dělat.
A tak tu sedíme. Každý den, každý telefonát. Těšíme se na další výzvu. Na další zákazníka, který je naprosto v šoku, že se servisní technik neobjevil v jeho bytě na lusknutí prstu. Na dalšího, který si myslí, že za jeho problémy může kdokoliv jiný, jen ne on sám. A na ten nekonečný proud lidí, kteří se rozhodli opravovat svět – ale jen pokud to za ně udělá někdo jiný.
