Článek
„Můj pes se cítí jako kočka.“
Muž prohlásil svého psa za kočku, neboť si jeho mazlíček údajně prochází krizí identity, tudíž muž odmítá platit poplatek za psa. Muž si stojí za tím, že poplatek začne platit až tehdy, jestliže dojde k jeho nápravě identity.
Dopis zmiňovaného muže starostce ze dne 9.1. 2024:
Vážená paní starostko,
děkuji za připomenutí platby poplatku za psa. Bohužel nadále již nemohu tento poplatek hradit, jelikož můj pes prochází krizí identity a necítí se být nadále psem, nýbrž kočkou. Pokud by došlo k nápravě jeho psychiky, opět se k platbě přihlásím. Pevně věřím, že jeden poblázněný savec nenaruší chod obce ve smyslu krácení obecního rozpočtu, a že můj pes nevnese do své krize osobnosti i ostatní domácí zvířata, se kterými své problémy konzultuje přes plot.
Děkuji za pochopení, s pozdravem
Podle starostky obce muž nemá ani trvalé bydliště v dané obci a ani žádného přihlášeného psa.
Co si o tomhle ztřeštěném příběhu myslíte vy? Myslíte si, že muž jen chce ukázat jaký nesmysl LGBT po nás chce, nebo jste zastánci jiného názoru?
Na změnu pohlaví je plno rozporuplných názorů. Pojďme nahlédnout na tuhle tématiku z právního hlediska české právní úpravy změny pohlaví obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, a v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Změny pohlaví v ČR z právního hlediska
Česká republika je považována za zemi s úctou k lidským právům a lidská práva zaujímají v české zahraniční politice klíčové místo. Zároveň vyjadřuje podporu všem krokům k posílení dodržování lidských práv a základních svobod. Lidská práva mají univerzální povahu, tzn., že náleží všem bez rozdílu. Lidská práva jsou nedílnou součástí moderních demokratických systémů a představují jeden z korektivů čistě majoritního rozhodování.
I když osobám, u kterých panuje rozpor mezi psychologickým a biologickým pohlavím (transgender), nebo u osob, u nichž není pohlaví jasně vyhraněno (intersex osoby), náleží stejný katalog základních práv a svobod. Po bližším prozkoumání této problematiky je však možné konstatovat, že ne vždy jsou jejich práva respektována.
Právní úpravu změny pohlaví je možné v České republice označit za dvoukolejnou. Základní normu představuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Jde o normu, která stanovuje podmínky pro právní uznání změny pohlaví u člověka. V souladu s ustanovením § 29 odst. 1 o. z. nastává změna pohlaví u člověka chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.
Dvoukolejnost právní úpravy změny pohlaví v českém právním řádu spočívá v tom, že vedle občanského zákoníku existuje speciální norma, která upravuje změnu pohlaví u transsexuálních pacientů, jejichž definici zákon podává. Dle něj se změnou pohlaví u transsexuálních pacientů pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce, přičemž přeměna pohlavních orgánů se nevyžaduje. Transsexuálním pacientem se přitom rozumí osoba, u níž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím.
