Článek
Město Cleveland v americkém Ohiu si zoufale potřebovalo zlepšit reputaci. Bylo známé celou řadou problémů, ať už to byl úbytek obyvatel, organizovaný zločin, znečištění vod nebo uzavírání továren. Potřebovalo něco, co jej vykreslí jako skvělé místo k životu, semkne místní obyvatele a podpoří jejich ochotu přispívat na dobročinné účely. Charitativní akce, kterou se v roce 1986 rozhodla uskutečnit nezisková organizace United Way of Cleveland, se proto zprvu zdála jako skvělý nápad. Jak na ni však později vzpomínal reportér Neil Zurcher: „Ten víkend se pokazilo snad úplně všechno, co se pokazit mohlo.“
Cesta za světovým rekordem
Přípravy, které měla na starosti společnost Balloonart by Treb, probíhaly dlouhých šest měsíců. Na clevelandském náměstí Public Square vyrostla obří obdélníková konstrukce potažená sítí. V ní bylo asi 2,5 tisíce dobrovolníků, především studentů, kteří neúnavně nafukovali balonky heliem. Původně jich měly být 2 miliony, nakonec se jich však pod sítí shromáždilo „pouze“ necelého 1,5 milionu. Cílem bylo překonat rekord v počtu naráz vypuštěných balonků, který od minulého roku držel Disneyland. Jaký dopad bude mít tento špás na životní prostředí, tehdy nikdo příliš neřešil.
Clevelandské náměstí Public Square.
Barevná podívaná měla nastat v sobotu 27. září. Už den předem však bylo jasné, že počasí zřejmě spolupracovat nebude. V noci z pátku na sobotu se městem prohnala silná bouře, která místy potrhala síť, a organizátoři ji museli nechat narychlo spravit. Předpověď na sobotu nevypadala o moc lépe.
Zrušení akce však nepřipadalo v úvahu. Na náměstí už od rána proudily nadšené davy lidí, které dychtivě očekávaly okamžik, kdy se k nebi vznese záplava barevných balonků. Organizátoři se tedy rozhodli, že je vypustí dříve, než bylo původně v plánu, ještě před příchodem další bouře. Co by se mohlo pokazit?
Barevný chaos
Více než 100 tisíc lidí, kteří se tehdy shromáždili na náměstí, s úžasem pozorovalo, jak pestrobarevné moře balonků stoupá do vzduchu a obklopuje monumentální mrakodrap Terminal Tower. „Bylo to neuvěřitelné. Ten pohled byl skvělý. Lidé jásali, všichni byli šťastní,“ popsal později moment moderátor John Rinaldi. Tato radost však neměla dlouhého trvání.
Všichni očekávali, že se balonky vznesou vysoko k nebi. Ve skutečnosti však na své cestě narazily na studený vzduch a déšť. Téměř 1,5 milionu balonků tak kleslo k zemi a zaplavilo ulice města, kde začaly způsobovat naprostý chaos. A také dopravní nehody. „Jeli jsme po pobřežní dálnici Shoreway a bylo to jako pestrobarevná řeka. Řidiči naráželi do sebe a do plotů,“ vzpomínal reportér Neil Zurcher.
Barevná záplava se přehnala také přes místní letiště, které muselo na půl hodiny uzavřít jednu ze svých ranvejí. Ještě větší problém však nastal, když si to balonky zamířily na kanadské pobřeží Erijského jezera.
Pohřešovaní rybáři
V pátek 26. září se na Erijské jezero vydali ve svém člunu dva rybáři, Raymond Broderick a Bernard Sulzer. Domů se však již nevrátili. Jejich rodiny je proto na druhý den nahlásily jako nezvěstné. Do pátrání se zapojily čluny i vrtulníky, jezero však brzy zaplavila vlna barevných balonků. „Rozhlížíte se po hladině a víceméně doufáte jen v to, že zahlédnete nad vodou hlavu nebo oranžovou záchrannou vestu. A pak vám najednou celou vodní plochu pokryje několik set tisíc oranžových balonků. Nedokážete ani rozlišit jeden od druhého,“ popsal později jeden z pátračů. Hledání bylo prakticky nemožné.
Jezero vyplavilo těla obou mužů až v pondělí 29. září. Pravděpodobně se utopili už v pátek, vypuštěné balonky však definitivně zmařily jakoukoliv případnou šanci na jejich záchranu. Manželka jednoho z rybářů proto zažalovala společnosti United Way of Cleveland i Balloonart by Treb a požadovala 3,2 milionu dolarů. Spor byl nakonec urovnán mimosoudně za nezveřejněnou částku.
Žaloby se nezisková organizace dočkala také od majitelky arabských plnokrevníků, které balonky vyděsily. Koně si kvůli tomu podle jejích slov přivodili zranění s trvalými následky. I tento spor byl nakonec urovnán mimosoudně.
Rekord v počtu naráz vypuštěných balonků byl tedy skutečně překonán, avšak celá akce se zrovna dvakrát nevyplatila. Reportér Mike Polk Jr. se nechal slyšet, že „nakonec United Way stála peníze, což je tak trochu opak charitativní akce, když se nad tím zamyslíte“. Tragédie, v kterou se Balloonfest proměnil, navíc zásadně přispěla k tomu, že se Guinnessova kniha rekordů rozhodla tuto kategorii úplně zrušit.
Zdroje:
