Článek
Kdybychom se pokusili společnost šimpanzů bonobo popsat co nejjednodušeji, dostali bychom vcelku originální obraz: poměrně málo násilí, překvapivě velká moc samic a opravdu hodně sexu. Společně se šimpanzem učenlivým je přitom bonobo naším nejbližším příbuzným, se kterým jsme ještě před šesti miliony lety sdíleli společné předky. Šimpanzi učenliví a bonobové se od sebe oddělili teprve před jedním až dvěma miliony let, přesto se od sebe v lecčems odlišují. Proč jsou bonobové tak jiní a jak ve skutečnosti žijí?
Elegantní lidoop z pralesů Konga
Bonobové se od šimpanzů učenlivých liší hned na první pohled. „Mají delší ruce, malé hlavy posazené na úzkých ramenou a celkově jemnější tělesnou stavbu,“ popsal je primatolog Frans de Waal. „Typické jsou pro ně jasně rudé rty, malá ouška a svérázný účes z dlouhých jemných černých chlupů, které jsou elegantně rozdělené pěšinkou uprostřed hlavy,“ dodal. Živí se převážně ovocem, nepohrdnou však ani hmyzem nebo malými savci.
Bonobové žijí v deštných lesích jižně od řeky Kongo v Demokratické republice Kongo ve střední Africe. Právě zmíněná řeka může představovat jeden z důvodů pro vznik tohoto výjimečného druhu. Izoluje je totiž od šimpanzů učenlivých, kteří žijí v oblasti severně od ní. V zajetí se bonobové dožívají až čtyřiceti let, ve volné přírodě však délka jejich života bývá výrazně kratší.
Dámy drží při sobě
To, co je na šimpanzích bonobo opravdu zajímavé, je ale především jejich sociální život. Na rozdíl od šimpanzů učenlivých mají v tlupách dominantní postavení samice. Na vrcholu většinou stojí starší, zkušená ochranitelka, která uzavírá koalice s mladšími příslušnicemi tlupy. Postavení samců pak do značné míry ovlivňuje postavení jejich matek. Ty svým synům také pomáhají navazovat lepší vztahy s potenciálními partnerkami.

Samice šimpanze bonobo.
Zatímco mezi samci šimpanzů učenlivých probíhají o přednostní právo na samice v říji líté boje, u bonobů si samice vybírají otce svých dětí samy. Dávají přitom přednost těm nejvýše postaveným. To je pro nízko postavené jedince vcelku špatná zpráva, protože zatímco šimpanzi učenliví často samice k páření donutí, samičky šimpanzů bonobo se před neodbytnými nápadníky navzájem chrání. Není tak neobvyklé, že si nízko postavení samci u bonobů v období rozmnožování ani neškrtnou.
Svérázné řešení problémů
Sex však u bonobů není jen o tom přivést na svět další generaci. Ve skutečnosti jej provozují i v době, kdy samice nemůže zabřeznout, což je ve zvířecí říši opravdu unikátní. Představuje pro ně formu pozdravu, slouží k řešení konfliktů, usmiřování i k navazování a upevňování vztahů. Ke společným sexuálním aktivitám často vede i objev nového zdroje jídla. Bonobové tak pravděpodobně zmírňují napětí, aby dělení potravy probíhalo v poklidu.
Sexuálnímu kontaktu před násilným střetem často dávají přednost i při setkání s bonoby z jiné tlupy. To je další zásadní rozdíl od šimpanzů učenlivých, kteří, jak je známo, se svými sousedy obvykle příliš dobře nevycházejí a nezřídka mezi nimi dochází k tvrdým bojům.
Svobodomyslná společnost
Bonobové jsou jedinými živočichy kromě lidí, kteří provozují takzvaný francouzský polibek. Ojedinělý je i jejich způsob páření, který běžně probíhá tváří v tvář. K sexuálnímu kontaktu navíc dochází i mezi bonoby stejného pohlaví. Samice se vzájemně třou pohlavními orgány, pravděpodobně za účelem upevňování vztahů v jejich dámské koalici. Ani samci však nezůstávají pozadu. Kromě genitálního tření provozují také orální sex.
Ne tak mírumilovní, jak se zdá
Ačkoliv se může zdát, že se bonobové skutečně řídí heslem hnutí hippies „Make love, not war“, ne vždy tomu tak je. I mezi nimi dochází k agresivnímu chování, jsou však méně násilní než šimpanzi učenliví. Zatímco u nich jsou smrtelné útoky poměrně běžné, mezi šimpanzi bonobo k nim nedochází téměř nikdy. Ve volné přírodě jsou agresivní střety mezi samci a samicemi spíše vzácné, avšak ne neexistující. Samci jsou navíc tolerantní i vůči mláďatům a dospívajícím jedincům. Jiná situace však nastává při chovu v zajetí, kdy dokážou být samice vůči samcům velmi kruté.

Skupina šimpanzů bonobo.
Umění vcítit se do druhých
Rozdíly mezi druhy potvrzuje i vědecká studie, kterou provedli američtí neurologové. Ta zjistila, že šimpanzi bonobo mají vyvinutější části mozku, které jsou spojené s emocemi, empatií a kontrolou agresivních impulzů. Šimpanzi učenliví však mají na druhou stranu lépe vyvinutý systém pro zpracování vizuálních informací, který zřejmě hraje důležitou roli ve schopnosti využívat nástroje.
Podle primatologa Franse de Waala jsou bonobové schopni altruismu, soucitu, empatie, laskavosti, trpělivosti a ohleduplnosti. Nasvědčuje tomu i fakt, že se nezřídka dělí o potravu s jedinci mimo svoji tlupu. To ukázal také výsledek experimentu, při kterém mohl bonobo uvolnit provaz a spustit tak potravu k cizím bonobům. Sám z toho nic neměl, přesto provaz uvolňoval, a to i v případech, kdy ostatní bonobové ještě ani neprojevili o potravu zájem. Dokázal se snad do hladových cizinců vcítit?
Bonobové jsou vskutku fascinující zvířata. O to bolestnější je fakt, že jsou podle Mezinárodního svazu ochrany přírody ohroženým druhem. Největší hrozbu pro ně představuje ničení jejich přirozeného prostředí a nelegální lov, který je bohužel velmi častý.
Zdroje:





