Článek
A přesto si myslím, že je něco takového možné a já osobně se za monarchistu považuji. Ačkoliv nejsem ani členem, ani příznivcem žádné organizace, která se návratu koruny věnuje, netajím se tímto „zpátečnictvím“. O mladých lidech se dnes (stejně jako v minulosti) mluví jako o více „rovnostářsky“ a levicově založených jedincích, kteří spíše, než na fakta dají na emoce.
Už můj vzor sir Winston Churchill prohlásil: „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.“
Podle této definice tedy nemám srdce… nevadí, kdo nosí na tričku Che Guevaru a myslí si, jak je „cool“, nemá, podle mě, rozum ať už je mu dvacet, nebo šedesát. Být monarchistou, nebo konzervativcem obecně se dnes moc nenosí, naopak, jakoby se roztrhl pytel se „středovými liberálními demokraty“, kterých je dnes plný Twitter (nebo chcete-li X), Facebook, YouTube atd.
Mladí lidé se rádi odlišovali, dnes to však vypadá jinak, kdo nechodí např. na „klimatické pochody“ nebo „demonstrace za rovnost (čehokoliv, kohokoliv…)“ jakoby nebyl. Větší avantgardou je dnes pravice (nikoliv „středopravice“).
Monarchie (nyní mluvím zvláště o té britské) je pro tyto lidi jako symbol minulé éry, jako archaická instituce, která nemá v jejich duhovém světě místo. Nevybíravě útočí jak na královskou rodinu, tak na kohokoliv, kdo se jí zastává. Netajím se svými sympatiemi k Britskému impériu ani k tomu co představovalo. Přinášelo, jako každá říše, dobré i špatné věci. Dnes se ale zapomíná na to dobré a upozorňuje se jen na „bílou vinu“. I to mne přivedlo k monarchismu, ono neustálé sypání si popela na hlavu za věci dávno minulé, navíc za věci, které nedělala pouze západní civilizace (otrokářství, zabírání cizího území atd.).
Konstituční monarchie v západní Evropě navíc poskytují svým zemím výhody, které republika poskytovat nemohou:
Apolitičnost panovníka
Tradice a úcta k minulosti a předkům
Větší „atraktivita“ (ačkoliv to zní divně)
Monarchismus u nás pravda nemá přílišné vyhlídky, ale myslím, že je dobré mít nějaké cíle a vizi jaká by mohla naše země být. A monarchismus, na rozdíl od „cool“ progresivismu vizi má.
Tímto článkem jsem chtěl mířit hlavně na členy starší generace a upozornit, že ne všichni mladí lidé jsou stejní a nelze všechny házet do jednoho pytle. Děkuji vám za přečtení a přeji mnoho štěstí do nového roku 2024!
