Článek
Když pohlédnu na své současníky a na naší generaci obecně, bojím se o budoucnost nejen naší země, ale také celé západní civilizace, kterou pomáhali stavět naši předkové a která nám umožnila žít v klidu a hojnosti bez jakýchkoliv skutečných problémů. Nemusíme řešit hlad, válku, nebezpečí, nedostatek celkově. Místo vděku ale po celé západní polokouli vidím u mladých lidí přesný opak, stud za svou historii.
Jedna věc je objektivní konstatování faktů, něco druhého pak systematické očerňování a hanobení minulosti. Je velice jednoduché a pohodlné říct o něčem, že je to „přežitek, nemorální, rasistické, xenofobní…“ atd. Bourání soch v USA kolem roku 2020, rabování, polévání uměleckých děl barvou, nebo polévkou, „klimatická úzkost“ to vše se dělo a bohužel stále děje v režii Generací Z a Y.
Věc POPULISMUS
Nevím jak jinak nazvat hesla jako „rovnost, sociální spravedlnost, všechno pro všechny“ a podobná hesla, na která levice láká zvláště mladé lidi. Toto je, dle mého čirý populismus a přesto se najdou tací co jako mladí obhajovali a obhajují zrůdy typu Mao, Pol Pot, Che, Castro a další.
Není divu, že se lídři EU snaží co nejvíce zavděčit naší generaci. Dámy a pánové z Bruselu a Štrasbursku dobře vědí, že myšlenkami na evropskou federalizaci a centralizaci neohromí ani nenadchnou většinu dospělých a starších lidí, kteří na idealismus už moc nedají. Ostatně mne to upozorňuje na výrok mého bývalého kantora, který se nesl ve smyslu, že „euroskeptismus vymře s lidmi, kteří žili před rokem 2004,“ sám byl mimochodem třicátník… ale to je vedlejší.
Mladí lidé, více než staří, všeobecně podléhají idealistickým heslům o rovnosti, lásce, blahobytu, spravedlnosti atd. Hodnotit někoho podle jeho věku je velice ošemetné a generalizovat podle statistik celé generace je minimálně na pozastavení.
Pan prezident…
Nejsem si jist, zda někdo kdo lituje jistých „mladických chyb“ by měl podporovat volební právo pro mladé lidi. Myslím, že každý udělal ve svém životě pár „mladických chyb“, někdo (jako pan generální tajemník NATO Stoltenberg) házel, jako demonstrant za mír, kameny do oken americké ambasády v Oslu, někdo (jako pan prezident) se rozhodl rozjet kariéru v represivních složkách režimu, jehož je nyní, jako mávnutím kouzelného proutku, obrovský odpůrce. Zkrátka, myslím, že nikdo z nás by nechtěl vidět několik desítek tisíc „mladických chyb“ u voleb, které znamenají další směřování této země.
Práva a povinnosti
Dnes je moderní klást důraz na první a zapomínat na druhé slovo. Následující řádky jsou zajisté pro někoho kontroverzní ale jedná se o fakt, povinnosti jsou přednější, slovo sotva dostudovaného šestnáctiletého teenagera by nemělo mít stejnou váhu, jako slovo někoho kdo již mnoho let pracuje a odvádí hodnotu. Už tak jsou podnikavým lidem od státu dost házeny klacky pod nohy. Objevují se návrhy na zrušení volebního práva pro seniory, jak jde dohromady to, že právo volit ztratí lidé, co přes 40 pracovali a naopak jej získají lidé, kterým do opravdové dospělosti zbývá deset let.
A dostáváme se k další věci. Senioři nemohou za to, že se nerodí dost dětí na to, aby byla zajištěna jakási rovnováha. Je to mimochodem způsobeno i tím, že mladí lidé děti mít MOHOU, ale NECHTĚJÍ. Principem demokracie je, domnívám se, vláda většiny, pokud tedy není dost mladých lidí máte smůlu.
To, že máme jako starší patnácti let právo mít děti, právo řídit menší vozidla, právo mít, či nemít pohlavní styk, nebo právo nakládat se svým tělem… všelijak, neznamená, že jsme těch práv všichni automaticky hodni a k nim způsobilý, jedná se pouze o věkovou hranici.
Myslím, že jako člen generace, které se toto téma týká bych se měl k tomuto tématu vyjádřit, byť se tak, jak by si mnozí zastánci tohoto návrhu přáli.
