Článek
V Evropě už snížit věkovou hranici pro volební právo dokázali
O tom, že je potřeba umožnit snížení věkového limitu pro přístup k volbám, se hojně hovoří. Aktuální situace je zatím taková, že lidé mladší 18 let mohou v Evropě volit pouze v Rakousku. To se ke posunutí věkové hranice uchýlilo v roce 2007.
Na Maltě a v Belgii mohou šestnáctiletí a sedmnáctiletí jít k volbám do Evropského parlamentu. V Řecku potom smí přijít volit také ti, kteří v rok konání voleb oslaví sedmnácté narozeniny. Prakticky to znamená, že i zde tak někteří teprve šestnáctiletí mladí u volebních uren stojí.
Mimo Evropu je pak situace jiná, v 16 letech volí také například v Brazílii. Na britských ostrovech Jersey, Guernsey a na ostrově Man pak teenageři mají možnost přijít ke komunálním volbám nebo k volbám do nižších samosprávných celků.
Je možné, že Evropa se tímto krokem nechá inspirovat. Také zástupci EU soudí, že se jedná o krok správným směrem. Mladou generaci je do politického dění potřeba aktivně zapojit a dát jí najevo, že se s ní v tomto ohledu počítá. Mladým lidem se tím vytvoří a upevní demokratický návyk, z něhož budou těžit i do budoucna. Podpoří se tím nejen občanská angažovanost, ale také vzdělanost.
Mladí lidé jsou i podle prezidenta dostatečně informovaní a vyzrálí
Jsou mladí lidé na taková závažná rozhodnutí dostatečně zodpovědní a osobnostně vyzrálí? Hlavní argument podporující tento krok zní, že dnes tato věková kategorie tvoří plnou třetinu populace, ale nemá možnost volit své politické zástupce.
Nejmladší generace má ale navíc podle EU díky technologiím i vynikající přístup k informacím. S tím souhlasí i současný český prezident Petr Pavel. Podle jeho názoru mladí lidé neznamenají svou přítomností u volebních uren žádné bezpečnostní riziko pro stát.
Jedná se totiž o generaci, která vyrostla v digitální době, se kterou je přirozeně srostlá. Vlastní je jí proto kritické myšlení a na rozdíl od svých rodičů nebo prarodičů nemívá sklony věřit hoaxům a dezinformacím. Informace si živelně sdílejí na sociálních sítích jako je Instragram anebo TikTok, zatímco senioři tak reagují na novinky v řádech dnů až týdnů, mladí mají dobrý přehled o aktuálním dění.
Prezident zmínil i argument, že starší generace již na politické dění rezignovala a o jakékoli změny se přičinit nechce. Mladí mají v sobě ještě dostatek elánu na to, aby jim veřejné záležitosti nebyly lhostejné.
Starší generace ochotně podléhá populismu
O duševní způsobilosti náctiletých zastánci snížení hranice pro udělení volebního práva nepochybují i vzhledem k tomu, že na opačném pólu věkového spektra se oprávněnost k tomu, rozhodovat o podobně závažných otázkách, jednoduše neposuzuje: Senior je brán jako plnohodnotně kompetentní, přestože mentální schopnosti s věkem přirozeně oslabují.
Zcela liché je tak mínění, že mladí lidé ochotně podléhají extremistickým a populistickým názorovým proudům. To dokládají i studie. Výzkum na toto téma přinesla například agentura Kantar, která jej zpracovala pro Českou televizi.
Ze získaných dat vyplynulo, že strany, jako je například ta komunistická anebo hnutí ANO Andreje Babiše, volí primárně lidé s nízkým vzděláním. Nejsilnější podporu má tato strana u cílové skupiny s dosaženým základním vzděláním. Vzdělané lidi rozhodně neláká ani SPD Tomia Okamury. U vysokoškoláků se mu podařilo získat pouze 1,5 %.
Mimo to zisk hnutí ANO významně roste s věkem voličů. V kategorii 60 let a více našlo toto politické uskupení hned 51 % stoupenců a komunisté se dokázali dostat na 10,5 % svých přívrženců. Tato čísla poměrně zřetelně dokládají, že mladší lidé jednoznačně jsou schopni populismu úspěšně čelit a nenechají se
Mohou mít vlastní děti, ale nemohou volit
Ostatně volební právo lze ztotožnit s mnoha dalšími aspekty poměrně závažného charakteru. Dovršením 15. narozenin za sebou má většina adolescentů povinnou školní docházku a zodpovědnost za další vzdělávání dopadá na ně samotné.
Z tohoto důvodu navíc nezletilí, kteří již dokončili povinnou školní docházku, smí od 15 let pracovat se statusem zaměstnance. A za určitých okolností mají možnost dokonce odstartovat vlastní podnikání. Mohou-li tak mladí lidé současného světa odvádět daně, je bezpochyby nutné se tázat, proč se nemohou podílet na rozhodování o tom, jak je s nimi nakládáno.
Již v 15 letech získávají mladí lidé oprávnění legálně souložit a považují se za natolik zralé, aby se mohli sami rozhodnout, zda chtějí nebo nechtějí pohlavní styk. A berou tak na sebe mimo jiné i zodpovědnost za případné zplození nového života, což je skutečnost jistě závažná.
Z pohledu dnešní legislativy stále ještě částečně děti také rozhodují i o některých zdravotních otázkách. V současném občanském zákoníku je zakotveno ustanovení, které říká, že zákrok, který zasahuje do integrity nezletilého, jenž dovršil 14. roku a dosud nenabyl plné svéprávnosti, nelze provést, pokud s tím tento nesouhlasí. A to i navzdory tomu, že zákonný zástupce svůj souhlas vyslovil. Tyto sporné případy řeší následně soud.
Dnešní teenageři jsou mnohem dál
Mimo to jsou dospívající nad touto věkovou hranicí trestně odpovědní a v doprovodu rodičů si mají možnost podat žádost o řidičské oprávnění. Získají-li ho, mají možnost do dopravního provozu zamířit na skútrech. Analogicky podobně by tak bylo možno naložit i s volebním právem: Za žadatele v tomto věku podá žádost zákonný zástupce.
Možným kompromisním řešením je rozlišit volební právo na aktivní a pasivní. Aktivní volební právo do obecních zastupitelstev by tak bylo možné nabýt již 15. rokem života, ale pasivní by zůstalo zachováno na současné věkové hranici 18 let.
Psychologové souhlasí s tím, že dnešní generace teenagerů je v mnoha ohledech mnohem dále než jejich rodiče. Generace Z žije podle odborníků mnohem střídměji, neláká ji alkohol, příliš u ní „nefrčí“ ani někdejší symboly divokých 90. let v podobě drog a nevázané sexuality.
O návrhu se zatím bouřlivě diskutuje
Na rozdíl od odborníků na dětskou psychiku se politici v této oblasti neshodují, nicméně jsou ochotni o tématu vést diskusi. Ta se ve veřejném prostoru objevuje dokonce opakovaně. Téma se naposledy otevřeno v dubnu letošního roku.
Aktivním propagátorem této změny v Česku se především stalo hnutí STAN. Zástupci TOP 09 se k podpoře postavili spíše zdrženlivě. Pro Piráty je prioritou spíše korespondenční volba, zatímco ODS je proti snížení věkového limitu. Podobný záměr tak odmítl i Petr Fiala, který je taktéž příslušníkem této politické strany.
Zatím se tak jedná o téma, které bude zřejmě dále bouřit politické vody, ale jak reálně dopadne, o tom můžeme pouze spekulovat.
Zdroje
1) V jakém věku byste měli volit
2) Petr Pavel podporuje volební právo
3) Věková hranice pro volební právo
