Článek
Synové svého otce
Jen málo věcí rozděluje naši společnost jako pohled na činnost odbojové skupiny bratří Mašínů. Zatímco jedni v nich vidí hrdiny, jiní sprosté vrahy. Jejich příběh nelze začít jinak než vzpomínkou na podplukovníka Josefa Vladimíra Mašína, legionáře, účastníka bitvy u Zborova a člena legendární odbojové skupiny přezdívané Tři králové, která působila ohromné škody nacistickým okupantům.
Podplukovník Mašín vzdoroval nacistům i po svém zatčení, byl schopen přestát jejich nelidské mučení a neprozradit nikoho ze svých spolubojovníků. Než jeho život ukončily německé střely na popravišti pankrácké věznice, zazněla jeho poslední slova: „Ať žije Československá republika!“
Stejně důležitá byla i poslední slova adresovaná jeho ženě, napsaná na vězeňském motáku. Mluvil na něm o jejich dvou synech, Ctiradovi a Josefovi: „Vychovej z nich lidi čestné, uvědomělé Čechy a vlastence.“
Pohled obou zmíněných synů velkého hrdiny je jasný: když v roce 1948 nastoupil k moci komunistický režim, okamžitě pošlapal vše, co bylo jejich otci svaté a vše, co svým hrdinstvím a láskou k vlasti představoval. Není proto divu, že komunisté brzy pošlapali i jeho památku. Podplukovník Mašín byl označen za „statkáře buržoazního původu a třídního nepřítele“. Mohli v takové situaci bratři Mašínové zareagovat jinak než tím, že vstoupili do otevřeného boje s komunistickým režimem?
Ozbrojený odpor
Politické procesy, čistky, mučení, popravy, tresty těžkých žalářů… to byla realita začátku padesátých let. Lidé v Československu, mnohdy hrdinové protinacistického odboje a upřímní vlastenci, trpěli a umírali pod terorem komunistického režimu. O co jiného šlo, než o novou okupaci a novou válku vedenou proti Československu jako svobodné zemi svobodných lidí?
Ctirad Mašín, Josef Mašín, Zbyněk Janata, Milan Paumer, Vladimír Hradec, Václav Švéda a strýc bratří Mašínů Ctibor Novák: tito lidé patřili k těm, kteří se odmítali vzdát a ohnout tak, jako většina tehdejší společnosti. A jak jinak lze vést válku, než bojovat s nepřítelem?
Kontroverze nebo alibismus?
Opakovat přesný popis akcí skupiny by bylo nošením dříví do lesa. Přepadení stanic SNB, zapálení stohů slámy a střelba na hasičskou hlídku, která je přitom překvapila, překročení hranic a útěk, který se povedl jen oběma bratrům a Milanu Paumerovi…
Ano, při akcích skupiny umírali lidé, nešlo přitom vždy o kované komunisty. Ale není to tak ve válce vždy? Byl za Druhé světové války každý voják v německé uniformě nacista? Jistě ne. A přesto všichni chápeme, že jejich zabíjení bylo ospravedlnitelné. Proč je to tentokrát jinak? Nejde spíše o alibismus oné větší části společnosti, která se nezmohla na odpor?
Nebojí se ti, kdo skupinu bratrů Mašínů dehonestují, spíše přiznání toho, že vítězství komunistického teroru bylo z velké části umožněno právě tím, že se tak málo lidí zachovalo jako členové této skupiny? Třídní boj, třídní válka… to jsou pojmy, které si bratří Mašínové nevymysleli, hrdě je hlásala komunistická strana.
Vyznamenání pro bratry Mašíny a prezident Petr Pavel
Případné prezidentské vyznamenání by nebylo první, které by bylo bratrům Mašínům uděleno. V roce 2008 obdrželi od Mirka Topolánka ocenění v podobě Plakety předsedy vlády, v roce 2011 zase vojenské Vyznamenání Zlaté lípy od ministra obrany Vondry. Státní vyznamenání z rukou prezidenta republiky by však bylo něco jiného a mnohem „údernějšího“.
Petr Pavel se vyjádřil, že vyznamenání bratrům udělit nehodlá. Svůj postoj vysvětil tím, že ani boj za svobodu neospravedlňuje usmrcení uspaného příslušníka SNB podříznutím. Nabízí se samozřejmě také interpretace, že roli hraje i fakt, že Petr Pavel má komunistickou minulost a výcvik pro boj ve jménu armády tehdejšího režimu. Ale právě proto by bylo toto vyznamenání na místě.
Česká společnost nebyla dosud schopna vyrovnat se se svojí moderní historií. Máme-li Zákon o protiprávnosti komunistického režimu, proč váháme nad tím, zda bylo v pořádku pozvednout proti němu zbraň? A pro Petra Pavla samotného by se jednalo o definitivní vypořádání se s vlastní minulostí.
Zdá se, že první krok udělá možná sestra bratrů Mašínů, Zdena Mašínová. Ta řekla, že své vyznamenání pravděpodobně převezme. Vyznamenání pro svého otce z rukou Miloše Zemana předtím převzít odmítla, od Petra Pavla to své přijme. Možná, že jde o první krok, možná, že i když se vyznamenání pro bratry Mašíny nedočkáme v prvním roce úřadování Petra Pavla, nakonec na něj přece jen dojde…
Zdroje
1) Lidé opět navrhli na medaile Mašíny
2) Udělení je hypotetické, říká Mašín na medaili od Pavla
3) Skupina bratří Mašínů na Wikipedii
