Článek
Aktivní volební právo patří mezi základní stavební kameny naší demokracie. Stávající podoba volebních místností, kde před volební komisí volí občané z daného volebního okrsku je historický relikt z dob, kdy to jinak nešlo. Pokud se podíváte na volby v masarykovském Československu a na blížící se volby do Evropského parlamentu, navzdory stoletému odstupu nepoznáte rozdíl.
Přesto, že stávající podoba je časem osvědčená a funkční, množí se hlasy volající po tom, aby se volební právo zjednodušilo a lidem se usnadnil přístup k demokracii. Pojďme se podívat na to, k čemu by mohlo pomoci.
Vítězství Miloše Zemana jako celonárodní tragédie
Volební účast zásadně ovlivňuje to, kdo bude zvolen. A mezi faktory, které ovlivňují účast patří vedle doby trvání voleb, počasí i snadnost přístupu k volbám. Když vyhrál Miloš Zeman v prezidentských volbách nad Jiřím Drahošem, vyjádřila na Facebooku moje kamarádka lítost nad výsledkem. Sama k volbám nešla, studovala v zahraničí, protože chtěla zlepšit svoje budoucí uplatnění. Vedle toho v zahraničí spoustu lidí z lepších vrstev tráví dovolenou anebo dokonce pracuje. Přitom na porážku Miloše Zemana stačilo pouze 150 000 voličů.
Na otázku volební účasti se můžeme podívat i z druhé strany. Kdo k volbám přijde vždycky? Pravidelnou účast mají v České republice zejména lidovci, široká základna členů a jejich příbuzných k volbám dorazí ať svítí sluníčko nebo jejich tváře bičují ty největší mrazy. Pak je tady skupina, která nemá co jiného na práci: lidé, kteří se neúčastní pracovního procesu. Je v zásadě jedno jestli se podíváme na lidi na dávkách anebo seniory. Obě skupiny mají příliš mnoho volného času a rády využijí možnost ovlivnit budoucnost českého národa, obzvlášť když jim někdo slíbí více peněz z veřejných rozpočtů na úkor pracujících.
Z principu to není špatně, jedná se o volební právo a nikoliv povinnost. Již starořečtí filozofové Aristoteles a Platón však varovali, aby se z demokracie nestala ochlokracie - vláda lůzy. To přece nikdo z nás nechce.
Náklady na volby
Nemalým faktorem, proč elektronickou volbu zavést jsou extrémně vysoké náklady na klasické volby. I ty levější volby jako jsou prezidentské nás totiž stojí víc než půl miliardy korun.
Oproti tomu jednoznačná identifikace občana už existuje, zdarma ji vybudovali členové České bankovní asociace pod názvem Bankovní identita a může si ji snadno zřídit kdokoliv, kdo má účet v bance. Vedle toho existuje i systém datových schránek spravovaný Českou poštou, který už se také z veřejných peněz jednou zaplatil a umožňuje jednoznačně určit identitu hlasujícího.
Nelze předpokládat, že se náklady na klasické volby podaří snížit okamžitě, ale při zavedení elektronických voleb můžeme snadno snížit počet volebních okrsků a tedy i odměňovaných členů volební komise a úředníků, kteří na ně musí dohlížet (ostatně každý student, který se do komise přihlásil ví, jakým břemenem jsou při sčítání hlasů důchodci neschopní dodržet jednoduchý postup sčítání).
Vyšší spolehlivost volby a důvěra v ní
Elektronické volby nejsou novinkou, elektronické hlasování využívají již mnohé politické strany v rámci své interní demokracie, například Piráti. Velkou výhodou je, že každému z voličů může být přidělen jedinečný identifikátor, podle kterého si může ověřit, za byl jeho hlas započten. V klasických volbách jistotu nikdy nemáte, ledaže se dobrovolně přihlásíte do volební komise, takže lze jednoznačně říci, že vyšší transparentnost by volebnímu procesu prospěla, obzvláště pokud se podíváme na zahraniční případ, kdy Trumpovci zvládli zpochybnit hlasování v amerických prezidentských volbách a napadli americký Kapitol v přesvědčení, že volby vyhrál jejich kandidát Donald Trump. Mně stačil útok rozrušeného davu na Národní muzeum a doufám, že podobné národní ostudy se již nedožiju.
A co si myslíte vy, opravdu se chcete courat na úřad nebo do dočasně zatuchlé třídy vybavené volební urnou? Nebylo by lepší hlasovat v klidu pohodlí domova nebo přímo z pláže na exotické dovolené?
Zdroje
1) Kolik stojí volby
2) Online hlasovací systém Pirátské strany
