Článek
Ty skutečně působí v mnoha případech jako další „pravicový populismus“. Ekonomická strategie bývalého prezidenta např. počítá s prudkým poklesem korporátních daní, s vytvořením suverénního vládního investičního fondu nebo revizí agend veřejného sektoru. Pojďme si teď tento avizovaný program projít konkrétněji a trochu zvážit jeho možné reálné dopady.
Nejdříve úpravy v oblasti daní. Americký vládní rozpočet je chronicky v deficitu, jedná se o strukturální saldo, které je rozdílem mezi příjmy a výdaji očištěné o vliv hospodářské cyklu (poklesu či růstu dané ekonomiky). V posledním roce se tento deficit pohybuje na úrovni kolem 4 % v poměru k HDP. Případné další snížení daní, jež slibuje ve svém ekonomickém programu Donald Trump nepoměr dále razantně prohloubí. Pokles daně z příjmu právnických osob na 15 procent pro společnosti, které vyrábějí produkty v USA, tak působí, jako „oběd zadarmo“, který nedává smysl. Přitom korporátní daně v zemích OECD se běžně pohybují nad 30 procenty. V případě, že by tedy byl tento krok uveden v život, bude silně proinflační a na úkor dalšího zadlužování USA.
Bývalý prezident rovněž slibuje revizi agend státu. Dost pochybuji, že by případné úspory v rozpočtu takto masivní výpadek daní dokázaly vyrovnat. Komise by podle něj provedla „kompletní finanční a výkonnostní audit celé federální vlády“ a vydala by „doporučení pro drastickou reformu“. Ta by pak počítala s prudký poklesem regulací, administrativy. Výsledkem by mělo být zrušení 10 regulatorních zákonných nařízení za každý jeden nový právní předpis. To nezní špatně, určitou deregulaci by tamní hospodářství jistě uvítalo. Mezi další prorůstová opatření ekonomického programu můžeme zařadit snahu o posílení energetické nezávislosti americké ekonomiky. Trump počítá se zvýšením těžby ropy, plynu a prohlásil, že využije mimořádné pravomoci k prosazení nových ropných vrtů, výstavby rafinérií, nových elektráren a dalších projektů spojených s fosilními palivy. V realitě, kdy vyspělý svět obecně směřuje přesně opačným směrem, je to poněkud „zastaralý“ přístup.
V neposlední řadě si prezident hodně slibuje od nového státního investičního fondu. Ten by financoval „významné národní projekty“. Podle Donalda Trumpa by měl fond přinést „gigantický zisk“, který by mohl pomoci „splatit státní dluh“ - což je nesplněný cíl z jeho kampaně v roce 2016. Nechám na čtenáři a jeho posouzení, zda je možná návratnost takového fondu zasazena do tržní reality. V každém případě můžeme očekávat za předpokladu zvolení Donalda Trumpa celou řadu neortodoxních ekonomických kroků, které by se bezesporu zapsaly do učebnic ekonomie.
