Článek
A to v roce 2019 těsně před nástupem pandemie, pak úroky znovu klesnuly k nule. Dlouhodobě uvolněná monetární politika a čitelný výhled úrokových sazeb vedly ke zvýšenému rizikovému apetitu mezi investory. Spekulanti si díky nízkým nebo dokonce záporným úrokovým sazbám mohou levně půjčovat peníze a investovat je do výnosnějších aktiv. Namísto tradičních státních dluhopisů jsou dnes preferovány strategie zaměřené na nízkou volatilitu akciových trhů.
Druhým faktorem jsou moderní řešení zajištění rizika. Deriváty, původně zamýšlené k zajištění, se staly nástrojem spekulace, a to zejména díky jejich schopnosti vytvářet finanční páku. Tato páka se zesiluje, když jsou peníze levné a snadno dostupné. To znamená, že více investorů se může pustit do spekulací, což zvyšuje riziko na trhu.
V neposlední řadě je to obecně oblíbená strategie sázek na nízkou volatilitu, které jsou dnes široce rozšířené a oblíbené mezi fondy i jednotlivými investory. Emitent vydá opci na pokles a prodá ji investorovi, který se chce zajistit proti riziku. Emitent pak prodá podkladové aktivum v rozsahu pravděpodobnosti dosažení realizační ceny. Vzhledem k tomu, že přibližně 80 % opcí skončí bezcenných, emitent následně toto aktivum koupí zpět, což vede ke snížení volatility trhu. Problém nastává, když tento přístup selže – v takovém případě musí všichni najednou začít prodávat, což způsobuje prudké výprodeje. Tato dynamika může být možná tím největším vysvětlením posledního propadu na akciových trzích.
Z výše uvedeného plyne, že v budoucnu můžeme být svědkem častějšího výskytu podobných jevů, kdy investoři musí být připravení, že s jedná o „nový normál“ chování trhů.
