Článek
Řada z nás se snaží žít co nejohleduplněji k životnímu prostředí. Třídíme odpad, neplýtváme potravinami, používáme ekologické čisticí prostředky… Ale napadlo by vás, že přírodu může zatěžovat třeba vaše zahrada?
Je to tak. Řada lidí sice nepoužívá při pěstování rostlin či zeleniny a ovoce chemii, ale to zdaleka nemusí být všechno. Jak svou zahrádku proměnit v oázu, která se bude moci právem označit jako ekologická?
Anglický trávník?
Posedlost pečlivě střiženým trávníkem se u nás v poslední době nebývale rozšířila. Sekačky jedou naplno několikrát týdně, celodenně se tráva zavlažuje. A to rozhodně přírodě neprospívá. Pomineme-li vyplýtvanou elektrickou energii, mnohem větším prohřeškem je plýtvání vodou. Většina lidí totiž zavlažuje vodou pitnou, a to je upřímně řečeno nezodpovědnost. V dobách, kdy se zásoby vody v přírodě ztenčují a pitná voda se nejspíš brzy stane velmi vzácným zbožím (a to i v Evropě), je nutné myslet na budoucnost.
Jak tedy zajistit svěží zelený trávník, aniž bychom museli plýtvat vodou? Především jej nesekejte tak často. A když sečete, nastavte pojezd sekačky o něco výš. Trávě dáte možnost zhoustnout, takže bude sama přirozeně zadržovat vláhu a nebudete jí muset dodávat vodu (samozřejmě, pokud bude dva týdny teplota překračovat 35 stupňů, trávník nejspíš úplně nezachráníte – ale to je příroda).
Jak zalévat
Když už jsme zmínili zavlažování, jak vlastně zalévat? Ideálně nikoli pitnou vodou. Řada obcí zavedla pro své obyvatele například jakési obecní vodovody, které na zahrady přivádějí vodu z řek či vodních nádrží. Pokud tuto možnost nemáte, pak si sami na zahradu pořiďte například sudy nebo jiné nádoby, do nichž budete zachytávat dešťovou vodu (ideálně umístěte při dešti tuto nádobu pod okap – naplní se rychleji). Jistě, nejspíš budete muset zalévat postaru, tedy konví, ale nebudete plýtvat pitnou vodou.
Záhony pak zalévejte brzy ráno (ideálně mezi šestou a devátou ranní), kdy ještě tolik nepálí slunce. Voda se vsákne do půdy (a nevypaří se, jako když například zalijete rostliny za plného slunce), lépe se v ní udrží a bude poskytovat rostlinám vláhu.
Co na záhony
Ačkoli byste možná toužili úplně po jiných květinách či plodinách, raději se spolehněte na ty, o nichž víte, že jsou v oblasti, kde máte zahradu, tak nějak „doma“. Pokud rostlina vyžaduje například vlhkou půdu a polostín, nebude se jí na zahradě zalité od rána do večera sluncem dařit. Případně kolem ní budete muset skákat a plýtvat na ní úsilím a vodou. Každý region má svá specifika. A vyplatí se jim přizpůsobit vaše pěstitelské ambice.
Bez chemie
Většina lidí se snaží zahradničit bez chemie. A to je dobře. Navíc k chemickým prostředkům existují efektivní alternativy. Namísto hnojiv, jež obsahují polovinu prvků periodické tabulky, pořádně kompostujte. Zkompostovat můžete prakticky vše, co má původ v rostlinné říši. A také vaječné skořápky nebo čajové sáčky. Bát se nemusíte ani papírových kapesníčků. A na podzim do kompostu napěchujte spadané listí.
Pokud vaše rostliny napadnou škůdci, pomozte si rovněž přírodními prostředky. Na internetu najdete spoustu návodů na postřiky, jež neobsahují žádné látky, které by zatěžovaly životní prostředí (případně se takové přípravky dají i koupit).
Nejen pro med
Včely jsou pro člověka a jeho život na této planetě životně důležité. Pokud nebude mít kdo opylovat zemědělské plodiny, z čeho budeme žít? A tak je třeba se o pilný hmyz starat. Nemusíte být zrovna včelař. Stačí, když na své zahradě budete pěstovat nejrůznější pestrobarevné kvetoucí rostliny, jež včely milují a z nichž získají nejvíce potravy.
