Článek
Ostrovy kanibalů
Název Republika Vanuatu, v jejímž čele stojí prezident, nese několik desítek ostrovů a ostrůvků poměrně krátce. Teprve v roce 1980 získalo souostroví svou samostatnost. Dříve se tento melanéský ostrovní stát jmenoval Nové Hebridy a za své pojmenování vděčil britskému mořeplavci Jamesi Cookovi, který místo koncem 18. století navštívil během svých cest. Tyto tichomořské ostrovy však neobjevil, jako první Evropan na jejich půdě stanul už v roce 1605 Portugalec ve španělských službách Pedro Fernandes de Queirós. Většina zdejších ostrovů je vulkanického původu a nachází se zde i několik stále činných sopek. Ve Vanuatské republice žije kolem 300 000 obyvatel, z nichž tvoří drtivou většinu domorodci, kteří kdysi patřili mezi obávané kanibaly. To se změnilo až s příchodem misionářů, jejichž nelehký úkol obrátit místní obyvatele na křesťanství v nebezpečném a nepřátelském prostředí popisuje ve své knize jeden z nich, John G. Paton, který na ostrovech strávil mnoho let.
Více než 100 jazyků
Republika Vanuatu má hned tři úřední jazyky. Kromě angličtiny a francouzštiny se zde používá i jazyk s názvem bislamština. Jde o společný univerzální jazyk domorodců, kterým se mezi sebou mohou domluvit obyvatelé z různých částí souostroví, kde se celkem mluví více než stovkou různých jazyků. Místní živí převážně rybolov a cestovní ruch, ale i zemědělství, přičemž mezi hlavní vývozní artikly patří dřevo, hovězí, kakao, káva a kopra, tedy sušené a rozemleté jádro kokosového ořechu. Republika je na některých místech poznamenaná civilizací jen málo, ale hlavní město Port Vila nabízí hotely a restaurace i pro náročnější klientelu. Vyhlášení jsou zdejší humři, ale také ryby nebo hovězí. Točí zde i místní pivo, ale nejoblíbenějším nápojem je na Vanuatu takzvaná kava, která se vyrábí z kořenů rostliny pepřovníku opojného. Toto tradiční pití navozuje euforickou náladu a má i sedativní a dokonce anestetické účinky.
Za manželku se platí prasaty
I když spolu s misionáři a jejich snahou obrátit ostrovany na křesťanství přišlo i zničení některých původních tradic, mnoho domorodých zvyků přetrvalo až do dnešních dnů. Třeba tradiční lov netopýrů, kterých na Vanuatu žije hned několik různých druhů. Lovci musí kaloni nejprve poranit křídlo, aby spadl na zem. Až poté ho mohou zabít a uvařit. Mimo tyto létající savce si místní pochutnávají třeba na manioku nebo kokosu, který se přidává i do oblíbeného pokrmu Lap Lap, což je jakýsi pudink pečený pod horkými kameny. Když vesnice pořádá nějakou významnou událost, porazí na ni několik prasat, která jsou mezi domorodci natolik ceněná, že se jimi vyplácí i ženy. Za budoucí manželku musí ženich její rodině zaplatit několika prasaty, přičemž nejžádanější ženou je ta, která umí vzít nejvíce za práci.
Bungee jumping pro odvážné
Vanuaťané žijí téměř jako jejich předci o staletí nazpátek. Dodnes dodržují i velice nebezpečnou tradici, kterou provozují jednou ročně během oslav v období sklizně. Muži postaví dřevěnou věž vysokou až 25 metrů, ze které poté skáčou dolů s nohama přivázanýma liánami. Něco jako bungee jumping. Spolu s domorodými obyvateli na Vanuatu žije i hrstka převážně Evropanů, Asiatů a lidí původem z oblasti Pacifiku. Nejlepší období k návštěvě je od dubna do října, kdy je sice o něco chladněji než v druhé části roku, ale také je méně deštivo a nehrozí tropické cyklóny. Ostrovy se pyšní nízkou mírou kriminality, doporučuje se však před cestou naočkovat proti žloutence typu A a B a břišnímu tyfu. Mezinárodní letiště se nachází asi deset kilometrů od hlavního města Port Vila a let z australského Sydney sem trvá přibližně 3,5 hodiny.
Zdroje:
https://mzv.gov.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/australie_a_oceanie/vanuatu/cestovani/other.html
https://www.vanuatu.travel/en/lokol/events-and-festivals
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095875447-cestomanie/202323234400031/
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-na-tichomorskem-vanuatu-zazijete-navrat-v-case-40294856
