Článek
Smysl života našel ve víře a v jejím šíření
John Gibson Paton byl bezpochyby odvážný muž, když se odhodlal usadit na vzdáleném souostroví Nové Hebridy, které od roku 1980 nese název Republika Vanuatu. Z desítek vanuatských ostrůvku si tento protestantský misionář jako své první působiště vybral ostrov Tanna, kde se v roce 1858 vylodil spolu se svou těhotnou manželkou. Že chce svůj život zasvětit šíření víry, věděl John Paton už od mládí. Nejvíce ho v tomto směru ovlivnil jeho otec, který byl velice zbožný a náboženství se hlavně díky němu stalo nedílnou součástí rodinného života Patonových.
Učil se v pauzách na oběd
John Paton se narodil roku 1824 do početné skotské rodiny. Už od dvanácti let se učil otcově řemeslu. Čtrnáct hodin denně vyráběl v dílně punčochy a během přestávek na jídlo se sám vzdělával. Protože však jeho náboženské cítění bylo natolik silné, že chtěl svou víru šířit dál, odešel do Glasgow, kde začal studovat teologii a medicínu. Poté vyučoval ve škole a také působil jako misionář v glasgowských vyloučených městských lokalitách.
Ostrov kanibalů
V roce 1858 byl John Paton vysvěcen a brzy na to se oženil s dívkou Mary Ann, se kterou ještě téhož roku odplul jako presbyteriánský misionář na svou vysněnou cestu do jižního Pacifiku, kde chtěl pomáhat domorodcům a vzdělávat je, ale v první řadě toužil po tom, aby místní obrátil na křesťanství. Ihned po přistání na ostrově Tanna se ukázalo, že půjde o nesmírně náročný a také nebezpečný úkol. Zdejší obyvatelé se totiž chovali nepřátelsky a novým příchozím šlo mnohokrát dokonce i o život. Na ostrovech se navíc aktivně praktikoval kanibalismus, na což doplatilo již několik misionářů, kteří se do těchto odlehlých míst snažili přinést křesťanství už před Johnem Patonem.
Kvůli strachu z domorodců musel spát na hrobě svých blízkých
Patonovi i přes každodenní boj o život na ostrově zůstali a postavili si zde malý dům, kde Mary Ann tři měsíce po svém příjezdu porodila syna. Bohužel o několik dní později novorodička zemřela na tropickou horečku a brzy ji následovalo i její dítě. Zdrcený John oba své milované pohřbil poblíž domu a aby jejich těla ochránil před místními kanibaly, musel v noci spát na jejich hrobě. Ani smrt manželky a syna však nezlomila jeho vůli a víru v prospěšnost misijní práce a John dál neúnavně pokračoval ve svém poslání.
Utekl před kanibaly, ale chtěl se brzy vrátit
Během jednoho z mnoha útoků domorodců se John stihl na poslední chvíli ukrýt na loď, která ho spolu s dalším misionářem z jiné části ostrova odvezla do bezpečí. John Paton se vylodil v Austrálii, odkud pokračoval zpět do rodného Skotska. Při svém pobytu v civilizovaném světě sháněl finanční prostředky pro další misie a také usilovně hledal nové misionáře, kteří by byli ochotni s ním odplout na nebezpečnou výpravu mezi kanibaly.
Z domorodců se stali křesťané
Ještě než se John vydal na další cestu na Nové Hebridy, stihl se v roce 1864 ve Skotsku podruhé oženit. Jeho nová manželka Margaret svého muže následovala na ostrov Aniwa, který leží nedaleko Johnova předchozího působiště. Zde manželé založili novou misijní stanici a později zde vystavěli mimo jiné i kostel a sirotčinec. Také domorodci z Aniwy patřili mezi kanibaly, ale i přes nebezpečí, která zde Patonovým hrozila, se jim nakonec podařilo ostrovany přimět k opuštění této nechvalně proslulé tradice a dokázali většinu Aniwanů obrátit ke křesťanství.
Z jeho synů se stali také misionáři
Margaret učila místní ženy a dívky šít, zpívat nebo třeba plést klobouky. Také pomáhala svému muži vykládat Bibli, pořádat bohoslužby, vydávat nemocným léky a vzdělávat nové učitele, kteří sem přicházeli. Manželům se narodilo několik dětí, z nichž se tři rozhodli pokračovat dál v otcově poslání a stali se misionáři. Největší štěstí v životě John Paton zažil tehdy, když se první domorodec a dřívější kanibal stal jeho přičiněním křesťanem. Nezlomný muž, který se díky svému odhodlání stal inspirací pro další misionáře, zemřel v roce 1907 v Austrálii. O svém životě na vzdálených ostrovech napsal několik let před smrtí autobiografii, která se stala bestsellerem.
Zdroje:
https://allnations.international/blog/the-story-of-john-paton-whose-god-made-rain-come-from-the-earth
https://en.m.wikipedia.org/wiki/John_Gibson_Paton
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095875447-cestomanie/202323234400031/
