Článek
Prožil jsem si Nagano a několik dalších úspěšných mistrovství, ale když tahle generace hráčů odešla do důchodu, nějak jsem z fandění vyrostl i já. Na první zápas národního týmu na letošním mistrovství jsem vyrazil s kamarády hlavně kvůli partě a ze zvědavosti, jak celá akce bude pojatá.
Já jsem zažil Nagano!
Při cestě do O2 areny jsem míjel hloučky fanoušků popíjející pivo před okolními hospodami pokřikující „Češi, Češi“ a také hloučky odcházejících fanoušků z předchozího zápasu Švýcarsko – Norsko pořvávající zase jiné věci. Některým fanouškům se zřejmě z haly moc nechtělo, a tak vpouštění na první zápas národního týmu začalo se zpožděním, což netrpělivý dav chvílemi vyburcovalo k dalším veselým pokřikům. „Já jsem zažil Nagano, se mnou už nic nehne.“ pomyslel jsem si.
Výčep
Po příchodu jsme si dali s kamarády pivo. Nebylo špatné, ale bylo za celý zápas jen jedno. Dali bychom si i víc, ale frontě na pivo se vyrovnala už jen fronta na záchody, kde se pivní koloběh uzavíral. „No jo, jsi na hokeji a hrajou Češi! To znamená, že O2 arena je v tuhle chvíli něco jako výčep pro 17 000 lidí,“ napadlo mě.
Spoléhali jsme na děvčata, která budou během zápasu roznášet pivo po tribunách, ale bohužel se k nám žádná za celou dobu ani nepřiblížila. Jak trefně poznamenal jeden z kamarádů: „Tohle nemůžou zvládnout uběhat, to není v lidských silách roznášet pivo pro tohle publikum.“
Hoja hoj, hoja hoj!
Atmosféra byla strhující, hala bouřila a už během druhé třetiny jsem se přistihl, že začínám trousit hokejová moudra a mlsně pokukovat po dresu nároďáku. Trochu mě sice pořád děsilo, že dáme gól a budu muset přežít disco-rockovou verzi písničky Hoja hoj, ale když to klukům na ledě dělá radost, tak já to tedy vydržím.
Naopak při úvodní hymně v podání Adama Plachetky mi běhal mráz po zádech. Bylo fajn vidět, jak při české hymně nejen Češi, ale i Finové stojí se sundanými čepicemi. Bylo fajn mít na hokeji důstojného prezidenta. Hezké zpestření bylo kapelní vystoupení zpěvačky Lenny a euforická show dýdžejů.
Záměrně se vyhýbám hodnocení zápasu, hokeje a hráčů, protože na to máme v Čechách desítky tisíc fundovanější trenérů u klávesnice a v hospodě u piva. Já už se vyčerpal při Naganu.
