Wanastowi Vjecy – nový kytarista polil sbírku zvadlejch růží živou vodou

Vždy rád využiji možnosti vidět velkou kapelu v prostoru příjemného klubu a celkově je fajn poslechnout si muziku i jinde než na mega, ale trochu neosobních koncertech v nyní tolik oblíbené O2 aréně.

Letošní koncert Wanastovek nebyl jen běžnou řadovou besídkou, ale přinesl několik překvapení. První novinkou bylo, že skupina letos udělala besídky rovnou dvě. Zajímavostí je, že kvůli posunutému loňskému koncertu se jednalo o třetí koncert v letošním roce v klubu Mlejn. V lednovém termínu skupina vystupovala ještě v původním složení v sestavě s kytaristou Tomášem Varteckým. Tentokrát skupina vystoupila s novým kytaristou Vojtěchem Burešem jinak frontmanem kapely Doctor Victor a jednalo se o skutečně zásadní oživení celé kapely.

Vojtěch Bureš svými neustále poletujícími dlouhými vlasy trochu připomínal Roberta Kodyma zamlada a přinesl do jinak už trochu unavené sestavy výraznou nálož energie. Několikrát za koncert dostal prostor předvést efektní kytarová sóla, která koncert výrazně nakopla, ale jinak ukázněně doplňoval Kodyma vokály a doprovodnými kytarami. Souhra a zvuk obou kytaristů byl obzvlášť u tvrdších songů jako Neděkujem vypadněte, Jsem nevinnej nebo Tak mi to teda nandej hodně rockový a hutný. Výrazně hubenějšího Kodyma zřejmě přítomnost nového kytaristy vyhecovala, protože byl během koncertu mnohem pohyblivější a živější než v předchozích letech. Kytary střídal jak na běžícím pásu a odehrál si v největších hitech svá zásadní sóla.

Zřejmě i díky vyladěnému nazvučení z předchozího dne měl koncert od prvních minut brilantní zvuk a energie z výkonu kapely se přenesla i na atmosféru v publiku, které se podařilo Wanastovkám od prvních písniček strhnout. Z toho byl viditelně překvapený i frontman Robert Kodym. Nepamatuji si, kdy naposledy čistě výkon převládl u publika nad „pouhým“ nostalgickým nadšením, se kterým určitě nemalá část publika na tyto koncerty chodí.

Oproti předchozím rokům skupina z playlistu vypustila písničky Čaroděj a Karlovy Vary, na kterých měl výrazný autorský podíl Tomáš Vartecký a naopak zařadila punkovou „Sex Pistols“ vypalovačku Kde domov můj. Jinak zvládla odehrát tradiční playlist osvědčených hitů jako Andělé, Vlkodlak, Lži sex & prachy nebo Sbírka zvadlejch růží.

K dokonalosti koncertu chybělo snad jen mírné oživení jinak standardního playlistu o pár jiných písniček z repertoáru kapely a možná ne tak časté střídání rychlých a pomalých songů, když už se publikum podařilo dostat do varu. Jinak však Wanastowi Vjecy odehráli jeden z nejlepších koncertů, které jsem měl tu možnost vidět.