Hlavní obsah
Příběhy

Nechali si srovnat zahradu. Po prvním velkém dešti začal sousedovi vlhnout sklep

Foto: gemini.com

Jana a Marek koupili rodinný dům na okraji menší obce na Pardubicku. Samotný dům byl ve slušném stavu, nejvíce práce je čekalo venku. Zahrada byla nerovná a po dešti na ní dlouho stála voda. Když si ji nechali srovnat, byli s výsledkem spokojení.

Článek

Dům stál v ulici, která vznikala postupně od devadesátých let. Za posledními domy už začínala pole a původně zemědělská půda byla i pod částí současných zahrad.

Jana s Markem měli pozemek o rozloze necelých 900 metrů čtverečních. Zahrada se svažovala směrem k sousednímu domu a na několika místech se po dešti tvořily mělké louže. Předchozí majitelé se venkovním úpravám příliš nevěnovali.

Manželé chtěli rovný trávník, místo pro dětskou houpačku a časem také pergolu. Na jaře proto objednali firmu, která měla terén upravit.

Bagrem se část zeminy přesunula, na jiná místa se přivezla nová. Především u zadní části zahrady se terén zvedl přibližně o dvacet centimetrů.

Po několika dnech práce vypadal pozemek přesně tak, jak si představovali.

Po lijáku přišel soused

První týdny žádný problém nenastal. Zlom přišel až začátkem léta, kdy se přes oblast přehnalo několik silných bouřek.

Druhý den zazvonil u domu jejich soused Karel. Ve sklepě se mu na jedné stěně objevila vlhkost a v rohu stála voda. Dům přitom vlastnil více než dvacet let a podle něj se něco podobného stalo poprvé.

Podezření okamžitě padlo na nově upravenou zahradu.

Marek tomu zpočátku příliš nevěřil. Mezi domy byl plot a několik metrů zeleně. Navíc se snažili terén upravit tak, aby voda nestékala přímo k sousednímu domu.

Při dalším dešti se ale problém opakoval.

Tentokrát už bylo vidět, že se voda drží také u spodní části jejich vlastní zahrady.

Bagrista narazil na staré trubky

Manželé zavolali firmu, která terén upravovala. Pracovníci se vrátili a na několika místech začali zjišťovat, co se pod novou vrstvou zeminy nachází.

Při výkopu nedaleko hranice pozemku narazil bagrista na úzkou keramickou trubku. O několik metrů dál našel další.

Nikdo z majitelů nevěděl, k čemu slouží.

Až starší muž ze sousedství jim vysvětlil, že na místě bývalo ještě před výstavbou domů podmáčené pole. Pod zemí proto vedla drenáž, která odváděla přebytečnou vodu směrem k příkopu pod vesnicí.

Část potrubí zůstala v zemi i po rozdělení pozemků a výstavbě domů.

Při terénních úpravách byla jedna větev poškozena a další se pravděpodobně ucpala zeminou.

Starý systém stále fungoval

Manželé si následně pozvali člověka, který se zabýval odvodněním pozemků. Podle něj nebylo neobvyklé, že staré drenáže zůstaly pod pozdější zástavbou nebo zahradami.

Dokud fungovaly, majitelé o nich nemuseli vůbec vědět.

Problém nastal ve chvíli, kdy se přerušila cesta, kterou voda desítky let odtékala. Při silnějších srážkách se pak začala hromadit v půdě a hledala si jiné místo.

V jejich případě se voda objevovala v nejnižší části zahrady a pokračovala směrem k sousednímu pozemku.

Nebyla to tedy jen otázka několika centimetrů nově navezené zeminy, jak si původně mysleli.

Z levné úpravy byla další investice

Původní srovnání zahrady stálo manžele několik desítek tisíc korun. Teď je čekala další práce.

Poškozenou část starého odvodnění bylo potřeba odkryt, nahradit a napojit tak, aby voda měla opět kam odtékat. Současně upravili spodní část zahrady a doplnili drenážní vrstvu podél hranice se sousedním pozemkem.

Práce se protáhly na několik dní a část nově založeného trávníku musela pryč.

Sousedovi navíc přispěli na vysušení a opravu poškozené části sklepa. Nechtěli řešit, zda by se dala odpovědnost mezi jednotlivé majitele složitě rozdělovat. Důležitější pro ně bylo zabránit tomu, aby se situace opakovala.

Po dalších vydatných deštích už sklep zůstal suchý.

O staré drenáži nemusí majitel vědět

Podobná odvodňovací zařízení se v minulosti používala na zemědělských pozemcích poměrně běžně. Pod zemí mohou zůstat i desítky let poté, co se původní pole rozdělilo na stavební parcely.

Jejich existenci přitom nemusí být na povrchu vůbec poznat.

Vodní zákon řadí mezi stavby k odvodnění zemědělských pozemků mimo jiné podzemní sběrné a svodné drény. U starších zařízení, která souvisí s více pozemky, proto nemusí být vhodné jejich části bez dalšího odstranit nebo přerušit.

Při rozsáhlejším srovnávání staršího pozemku je dobré zjistit, zda se pod ním nenachází původní drenáž, kanalizace nebo jiné vedení. Varováním mohou být staré šachty, vyústění potrubí v příkopu nebo informace od lidí, kteří v místě žijí dlouho.

Jana s Markem se o starém odvodnění dozvěděli až ve chvíli, kdy už byla jejich nová zahrada hotová. Kdyby o několika keramických trubkách věděli předem, ušetřili by si druhé výkopové práce, zničený trávník i velmi nepříjemné vysvětlování se sousedem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz