Článek
Rodina hledala dům téměř rok. Potřebovali minimálně čtyři obytné místnosti, ale nabídky v jejich rozpočtu byly buď příliš malé, nebo vyžadovaly rozsáhlou rekonstrukci.
Starší dům v obci asi dvacet kilometrů od Příbrami měl tři pokoje v horním podlaží a velký částečně zapuštěný suterén. Předchozí majitel ho používal jako dílnu a sklad nářadí.
Pavlovi okamžitě napadlo, že by z něj mohl vzniknout pokoj pro čtrnáctiletého Matěje. Syn by měl vlastní prostor a mladší dcera by konečně získala pokoj jen pro sebe.
Po koupi proto začali právě tam.
Za několik týdnů bylo hotovo
Stěny nechali opravit a vymalovat, na betonovou podlahu položili izolaci a vinyl. Staré malé okno vyměnili za nové a do místnosti přivedli internet.
Celá úprava je stála necelých 90 tisíc korun.
Matěj si přestěhoval počítač, knihy i oblečení a byl s novým pokojem spokojený. V létě tam navíc bylo příjemně chladno.
Jedinou nevýhodou bylo, že se místnost nacházela téměř metr pod úrovní okolního terénu a měla jen jedno menší okno. Rodina to ale nepovažovala za zásadní problém. Pravidelně větrali a žádná vlhkost ani plíseň se neobjevovala.
Detektor ukazoval stále vyšší čísla
O několik týdnů později se Pavel v práci zmínil kolegovi, že předělali suterén na obytnou místnost. Ten se ho zeptal, zda si před rekonstrukcí nechali změřit radon.
Nenechali.
Pavel proto nejprve koupil jednoduchý elektronický přístroj pro orientační sledování hodnot. První den údajům nevěnoval velkou pozornost. Hodnoty během dne kolísaly a po otevření okna rychle klesly.
Po několika dalších dnech už ale zpozorněl.
Když byl pokoj přes noc zavřený, přístroj opakovaně ukazoval hodnoty výrazně nad 300 Bq/m³. V některých chvílích se dostával přes 700.
Pavel s Martinou nechtěli dělat závěry podle domácího zařízení, přesto Matějovi zatím vrátili postel do původního pokoje.
Odborné měření problém potvrdilo
Následně se obrátili na odbornou firmu, aby zjistili skutečný stav.
Měření ukázalo výrazný rozdíl mezi jednotlivými částmi domu. V horním podlaží byly hodnoty podstatně nižší. Nejvyšší koncentrace se objevovala právě v nově upravené místnosti a sousední technické části suterénu.
Rodina začala pátrat také ve staré dokumentaci k domu.
Zjistili, že stavba pochází z konce sedmdesátých let. Při pozdějších opravách se měnila okna, vytápění i část rozvodů, ale izolaci spodní stavby nikdo zásadně neupravoval.
Novým oknem navíc místnost utěsnili mnohem více, než byla v minulosti.
Nová podlaha musela zčásti pryč
Technik při další prohlídce hledal místa, kudy se vzduch z podloží mohl dostávat dovnitř. Podezřelé byly především prostupy starého potrubí a několik spár v konstrukci podlahy.
Pro rodinu to znamenalo nepříjemnou zprávu.
Pokoj, který před několika týdny dokončili, museli znovu částečně rozebrat.
Po konzultaci zvolili kombinaci utěsnění problémových míst a aktivního odvětrávání podloží. Zároveň upravili větrání suterénu. Práce vyšly na další vyšší desítky tisíc korun a část nové vinylové podlahy se už nepodařilo zachránit.
Teprve následné kontrolní měření ukázalo výrazné snížení hodnot.
Matěj se do pokoje vrátil až potom.
Radon není pouze problém novostaveb
Radon je přírodní radioaktivní plyn, který může pronikat z podloží do budov netěsnostmi ve spodních konstrukcích. Jeho množství uvnitř domu přitom není možné poznat podle zápachu, vlhkosti ani vzhledu místnosti.
V České republice se pro obytné a pobytové místnosti používá referenční úroveň 300 Bq/m³. Překročení této hodnoty samo o sobě neznamená okamžité ohrožení obyvatel, je však důvodem zabývat se možnostmi snížení koncentrace.
U staršího domu může být měření vhodné zejména při koupi nebo před rozsáhlejší rekonstrukcí prostor v kontaktu s podložím. SÚJB uvádí, že skutečnou situaci v existující stavbě lze ověřit právě měřením radonu.
Pavel s Martinou přitom při koupi řešili střechu, okna, elektroinstalaci i vlhkost sklepa. Radon je nenapadl.
Kdyby měření provedli ještě před rekonstrukcí, technická opatření by udělali současně s novou podlahou. Místo toho museli část hotového pokoje po několika týdnech znovu rozebrat.
