Článek
Jak je v poslední době mým zvykem, odpověď na otázku, kterou znám, podstrčím pro kontrolu umělým inteligentům. Takže jsem do DeepSeeku poslal dotaz :
Kdy a proč byly ve fotbale zavedeny žluté a červené karty ?
DeepSeek odpověděl:
"Žluté a červené karty byly ve fotbale zavedeny v roce 1970. Tento systém byl poprvé oficiálně použit na Mistrovství světa ve fotbale 1970 v Mexiku.
Důvod zavedení : (zkráceno, další věty byly málo konkrétní, pamatuju si víc)
Myšlenka žlutých a červených karet vznikla jako reakce na nedorozumění a chaos během zápasů, zejména na Mistrovství světa 1966 v Anglii… Autorem tohoto nápadu byl anglický rozhodčí Ken Aston."
DeepSeek mi doplnil jméno Ken Aston, jako autora karet. Samotné „nedorozumění“, které k nim vedlo, jsem neviděl - Československá televize ze čtyř současně hraných zápasů čtvrtfinále MS v Anglii 1966 vysílala jediný - „lákavější“ zápas SSSR-Maďarsko.
O zápase, v němž došlo ke zmiňované historce - čtvrtfinále Anglie-Argentina (1:0), psal podrobně slovenský autor českého původu Imrich Hornáček ve své knize „ANGLICKO 66“ <1> :
„Hlavní postavou tohoto hanebného čtvrtfinále byl maličký plešatý krejčí ze Stuttgartu, Rudolf Kreitlein“ … „Úzkostlivost západoněmeckého rozhodčího byla od samého začátku přímo chorobná. Víc psal než pískal, zapisoval do svého poznámkového bloku jedno argentinské jméno za druhým.“
K zavedení žlutých a červených karet vedla situace v 35. minutě, kdy bez zjevného důvodu německý rozhodčí přerušil hru a začal se domlouvat s argentinským hráčem Antonio Rattinem. Nerozuměli si, tehdy ještě nebyla angličtina sjednocujícím jazykem. Kreitlein uměl jen německy, Argentinec asi jen španělsky. Během 8 minut trvající tahanice rozhodčí Rattina energickým gestem vykázal z hřiště.
Rattin se po zápase vyjádřil: „Neumím ani slovo německy, žádal jsem rozhodčího, aby si všímal tvrdých zákroků Angličanů. Když mě nechtěl vyslechnout a nakonec mě vyloučil, odmítl jsem jít z hřiště, dokud nebude k dispozici překladatel.“
Jediný a rozhodující gól čtvrtfinále vstřelil v 79. minutě Angličan Hurst. Ten, který později ve finále dosáhl hatricku, díky němuž Angličané porazili Němce 4:2.
Jeden z jím vstřelených gólů byl také památným – míč se odrazil od břevna dolů. Kamer tehdy nebylo tolik jako dnes a ani žádná fotografie neprokázala, jestli se míč dostal celým objemem za brankovou čáru. K problému také přispěla novinka v Anglii 1966 – kulaté kovové brankové tyče, ještě na MS 1962 v Chile byly tyče hranaté a dřevěné.
Závěr z nedorozumění rozhodčího Kreitleina a hráče Rattina :
O 4 roky později byly na Mistrovství světa ve fotbale v Mexiku 1970 zavedeny žluté a červené karty. Autorem tohoto řešení byl (podle DeepSeeku) anglický rozhodčí Ken Aston. Shodou okolností je na druhé fotografii z knihy <1> „v civilu“ napravo od rozhodčího Kreitleina chráněného při odchodu z hřiště anglickými policisty.
Zdroje:
<1> Imrich Hornáček: „Anglicko '66“ (Šport vydavatelstvo SV ČSTV Bratislava, kniha o Mistrovství světa 1966)
<2> http://DEEPSEEK.com (open-source model pro umělou inteligenci)
