Článek
Když člověk v poslední době čte různé články, které se objevují, tak z celé řady přímo čiší jakási závist vůči důchodcům. Že se jim pravidelně valorizují důchody, že důchody jsou moc vysoké a podobně.
Často srovnávají situaci důchodců s matkami samoživitelkami, mladými rodinami s dětmi apod., aby pak vynášeli jakési subjektivní soudy o tom, jak se vlastně důchodci mají skvěle.
Tak bych jenom pisatelům podobných nesmyslů rád připomněl, že tito lidé samozřejmě celý život pracovali, odváděli pojištění a daně a nyní zkrátka mají nezadatelné právo pobírat důchod v alikvotní výši. A to nejen ve výši, která by jim zaručovala jakési živoření na okraji společnosti a nakupování všeho výhradně ve slevových akcích (jak by si to asi pisatelé těchto článků přáli).
Důchod v takové výši, která jim zaručí nejen základní potřeby (jídlo, nájem), ale pokryje i jejich koníčky a náklady na dovolenou. Je to nejzranitelnější skupina obyvatel (ale velmi početná), která už nemá možnost vymoci si zvýšení mezd nějakými stávkovými pohotovostmi a hrozbou stávek (jak to teď bývá bohužel v módě).
Jsou víceméně odkázáni na to, co dostanou od státu. Tak jim jejich peníze prosím nezáviďme a přejme jim ty zasloužené valorizace důchodů.
A pamatujme si zejména, že důchodci opravdu nejsou žádný „obtížný hmyz“, který ubozí pracující musí „živit“ ze svých daní (jak se nám někteří „pseudoexperti“ snaží mermomocí namluvit)!
