Článek
Žádné obvyklé učesané fráze a hyperkorektní řeči o všem a o ničem, jak je známe od evropských, ale i českých papalášů. Včetně dnešního prezidenta Petra Pavla.
Vanceho slova vzbudila značnou oprávněnou pozornost. Dovolil bych si zde stručně analyticky vyzvednout zajímavou pasáž, ve které upozornil na kauzu britského katolíka pana Adama Smith-Connora.
Náboženská svoboda v ohrožení?
Vance případ zmínil jako příklad narůstajícího ohrožení náboženské svobody v Evropě. A nutno dodat, že zde americkému viceprezidentovi nelze objektivně upřít relevantní dávku oprávněného znepokojení.
Připomeňme, co se vlastně panu Smith-Connorovi v Británii stalo.
V listopadu 2022 se tento britský fyzioterapeut a veterán z Afghánistánu postavil zády k potratové klinice v jihoanglickém Bournemouthu a asi tři minuty se v duchu (nikoliv nahlas) modlil. Nikoho nerušil. Ani se nepřilepoval k silnici či chodníku.
Policie ho zadržela a soud ho loni v říjnu uznal vinným. Trest? Dvouletá podmínka a pokuta ve výši devíti tisíc liber a náhrada soudních výloh. O výši trestu zde nejde, s úhradou mu tuším pomohly mezinárodní lidsko-právní organizace.
Smith-Connor se proti rozsudku odvolal a jeho případ nyní čeká na projednání u vyšší instance, tzv. korunního soudu. Prostě noblesně nazvaný druhostupňový britský soud. Proces má pokračovat letos v červenci.
Závěrečné znepokojení
Fakt, že byl někdo v Evropě odsouzen za pouhou tichou modlitbu na veřejnosti, vyvolává zásadní otázky o stavu svobody projevu a náboženských práv v demokratické Británii. Je evidentní, že tento rozsudek rezonuje nejen mezi křesťanskými komunitami, ale i mezi zastánci obecných občanskych svobod.
Můžeme se sice utěšovat, že Velká Británie již není členem EU, nicméně pořád je členem NATO a našeho západního prostoru, který si vždy tolik zakládal na svobodě projevu, i po projevu.
JD Vance v Mnichově, dle mého názoru, trefil citlivé a důležité téma.
Téma, které se dotýká zásadních hodnot, na nichž stojí západní euro-americké demokratické společnosti. Případ Smith-Connora je varováním, že debata o hranicích svobody vyjádření a náboženské tolerance není v Evropě zdaleka u konce.
Opravdu chceme, aby zde jednou svoboda slova a projevu skončila zmrzačená jako někde v Bělorusku, KLDR či Číně?
Pane Vanci děkujeme, že otvíráte pro mnohé nepopulární témata, která by někteří rádi perfidně zametli pod koberec.
