Článek
Když se má reálně (nejen v předvolebních videích) investovat více do oprav chodníků, cyklostezek, provozu městských základních škol, výstavby městských bytů nebo údržby parků, okamžitě se hledají důvody, proč to právě letos ještě nejde. Pakliže však jde o náklady na samotnou městskou politickou reprezentaci, bývá debata podstatně méně důrazná.
Podívejme se kupříkladu do Brna. Odpověď tamního magistrátu na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím nabízí pozoruhodnou časovou řadu. Ještě v roce 2009 mělo město sedm (!) uvolněných členů rady a zastupitelstva, tedy politiků, kteří vykonávají svou funkci jako hlavní pracovní činnost. A za pěkné peníze.
V roce 2017 jich bylo jedenáct, v roce 2019 čtrnáct a v posledním volebním období jich bylo už patnáct. Za čtrnáct let se jejich počet více než zdvojnásobil.
To nechtějme vědět, kolik uvolněných bude potřeba po letošních volbách, když se chystá velká koalice všech stran, mimo hnutí ANO. Takže minimálně osm stran (KDU-ČSL, STAN, FAKT Brno, Piráti, ODS, TOP 09, Za Lužánky, Zelené Brno – počet je možná ještě vyšší, jelikož například pod zmíněným Zeleným Brnem se skrývá více entit).
Takže se presumuje, že bude uvolněný nejen každý člen rady města – 11 politiků. Navíc ale přibude nejeden (dobře) uvolněný zastupitel, který pobírá skoro stejnou odměnu jako uvolněný radní města. Cca 130 tisíc měsíčně hrubého. Plus zákonné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění.
Peněz máme dost…
Město Brno v roce 2009 vynaložilo na personální náklady těchto (uvolněných) politiků přibližně 6,95 milionu korun. V roce 2019 to bylo 15,03 milionu a v roce 2023 již 19,56 milionu korun. A roce 2026 to bude již přes 21 milionů korun. Náklady tedy vzrostly na trojnásobek. Pozor, tohle jsou náklady jenom na uvolněné zastupitele, vedle toho zde máme ještě miliony na neuvolněné brněnské zastupitele, plus politiky v 29 brněnských městských částech. Takže citovaných 21 milionů je jen výseč stále rostoucích personálních nákladů.
Znamená to automaticky (!), že Brno hospodaří špatně? Ne zcela. Značí to však, že občané mají právo chtít vysvětlení, proč město potřebuje stále více plně placených politických funkcí a jaký konkrétní přínos jejich rozšiřování přináší.
Nejen metropole na Svratce a Svitavě…
Neradujte se mimobrněnští. Brno zdaleka nebylo a není jediným městem, kde stojí za to si podobné otázky položit. Počet uvolněných roste všude. Každý holt chce pracovat „pro občany“.
U Prahy, Brna, Ostravy (a dalších velkých měst) je navíc nutné odlišovat magistrát od městských částí/obvodů, které mají vlastní starosty, místostarosty a zastupitelstva. Tedy v součtu další desítky či spíše stovky poměrně štědře placených funkcionářů.
Profesionalita za všechny peníze
Námitka, že velká města potřebují profesionální politické vedení, je legitimní. Primátor stotisícového města ani jeho náměstci nemohou svou práci vykonávat pouze po večerech.
Jenže profesionalizace samosprávy nesmí znamenat, že počet placených funkcí bude růst automaticky, bez přesvědčivého zdůvodnění a pravidelného vyhodnocování.
Občan, který platí daně, by měl mít možnost jednoduše zjistit, kolik jeho město vydává na uvolněné politiky, kolik takových funkcí má a jak se tyto údaje měnily. Nejen brněnská čísla dokazují, že nejde o zanedbatelnou rozpočtovou položku.
Když šetřit, tak všude, i na městských politicích. Padni, komu padni.
---------------------------
(modifikovaně psáno pro LN, autorský názorový text)
