Článek
Brněnská metropolitní oblast, zkráceně BMO. Na papíře úctyhodný celek o zhruba 734 tisících obyvatel.
Přibližně 404 tisíc jich žije přímo v Brně, dalších 330 tisíc v okolních obcích a městech, která jsou na moravskou metropoli stále těsněji navázána.
Jenže když se člověk podívá na to, čím se tato obrovská aglomerace živí, narazí na jednu docela zajímavou změnu. Brno už dávno není tím Brnem, které si pamatujeme z učebnic dějepisu.
Moravský Manchester - již ne!
Kdysi bylo Brno textilní a strojírenskou velmocí. Moravský Manchester. Fabriky, komíny, stavy, obráběcí stroje a tisíce dělníků. Průmysl byl jedním z hlavních důvodů, proč město rostlo a proč se sem stěhovali lidé z širokého okolí.
Dnes je ekonomická mapa Brna podstatně jiná.
Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří především univerzity, nemocnice, úřady, policie a další služby. Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Ambis univerzita a další vysoké školy zaměstnávají tisíce lidí. Stejně tak Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. K tomu magistrát, státní správa, bezpečnostní složky, soudy (včetně soudu Ústavního) a celá armáda institucí, které kolem veřejného sektoru přirozeně vznikají.
A samozřejmě služby. Obchody, hipsterské kavárny, čajovny, restaurace, kanceláře, poradenské firmy, IT a nejrůznější profese, které by před několika generacemi obyvatel Brna možná ani nenapadly.
Neznamená to, že se v Brně nevyrábí vůbec nic.
To by byla nesmyslná nadsázka. Významné výrobní firmy zde stále působí. Například výroba elektronových mikroskopů zde kvete. Nicméně ve srovnání s průmyslovým Brnem 19. a velké části 20. století je jejich význam v zaměstnanosti a celkové ekonomické struktuře města výrazně menší.
A právě tady je zajímavý paradox.
Brno dnes působí jako moderní, vzdělané a dynamické město. Má univerzity, výzkumná centra, nemocnice, technologické firmy a silný sektor služeb. Jenže zároveň se z něj postupně vytratil jeden z klasických pilířů městského bohatství – rozsáhlá výroba.
Město se tak změnilo z místa, kde se věci ve velkém vyráběly, na místo, kde se především studuje, léčí, úřaduje, programuje, obchoduje a poskytují služby.
A možná bychom si měli položit jednoduchou otázku: Je tohle budoucnost, kterou chceme?
Protože univerzity, nemocnice ani úředníci samozřejmě nejsou problém. Naopak. Problém by mohl nastat tehdy, pokud by Brno postupně zapomnělo, že dlouhodobě prosperující metropole potřebuje vedle služeb také skutečnou tvorbu hodnot, technologický vývoj a výrobu.
Brno už není Moravský Manchester. A je otázkou, jestli je dobře, že jsme na tuto skutečnost tak rychle zapomněli.
