Čeští a moravští důchodci: Kdy se měli nejlépe a měli nejvyšší důchody?

Jedním z nejčastějších témat české politiky jsou logicky důchody. Senioři často vzpomínají, že „za Klause bylo lépe“, jiní naopak tvrdí, že důchodci si nejvíce polepšili až v posledních letech. Jak to ale vypadá při pohledu na čísla?

Klíčovým ukazatelem není samotná výše důchodu, ale jeho poměr k průměrné mzdě. Jinými slovy: jak velkou část příjmů pracujících představoval průměrný starobní důchod. Ekonomové tomu říkají náhradový poměr.

V první polovině 90. let, kdy byl prezidentem Václav Havel a vládu vedl mimo jiné Václav Klaus, se průměrný důchod pohyboval zhruba kolem 40 procent průměrné mzdy.

Po transformaci ekonomiky mzdy rostly poměrně rychle, zatímco důchodový systém se snažil udržet finanční stabilitu. Důchodci sice dostávali pravidelné valorizace, ale tempo růstu mezd bylo často vyšší. Historické statistiky ukazují, že kolem roku 1990 činil průměrný důchod přibližně 38 procent průměrné mzdy.

Přestože je Václav Klaus často spojován s ekonomickou transformací, období jeho premiérství ani pozdějšího prezidentství nepřineslo historicky nejvyšší poměr důchodů k příjmům zaměstnanců.

Naopak v mnoha letech po roce 2000 se důchody vůči mzdám postupně přibližovaly. Zatímco kolem roku 2000 dosahoval důchod asi 42 procent průměrné mzdy, v dalších letech se tento podíl většinou držel mezi 40 až 45 procenty.

Pokud porovnáváme čistý důchod s čistou mzdou, nejvýše se důchod dostal v roce 2023. Tehdy dosáhl průměrný starobní důchod 59,4 procenta průměrné čisté mzdy. Důvodem byly mimořádné valorizace související s vysokou inflací v letech 2022 a 2023.

Podle aktuálních údajů činil v prvním čtvrtletí roku 2026 průměrný důchod 21 793 korun, což představovalo 55,2 procenta průměrné čisté mzdy. Přesto jde stále o výrazně vyšší podíl, než jaký byl běžný v 90. letech.

Pro úplnou přesnost: Naprosto nejvyšší hodnotu v porovnání s průměrnou mzdou měl starobní důchod v prvním čtvrtletí 2023 (!!), kdy se projevily dvě mimořádné valorizace důchodů v roce 2022. 

Od roku 2024 již poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné čisté mzdy mírně klesá, neboť průměrná mzda poměrně výrazně stoupla, vždyť průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí letošního roku je vyšší o téměř 9 500 Kč než v prvním čtvrtletí roku 2023.

Odpověď zní: ani Havel, ani Klaus. Ale prezident Petr Pavel. Ano, víme, prezident do důchodů skoro nemluví, ale jde o (politickou) symboliku.

Pokud se ptáme, kdy byl důchod historicky nejblíže mzdám, rekord nepadl ani v době prezidenta Havla, ani v době prezidenta Klause. Nejvyššího poměru dosáhly důchody až v roce 2023 v důsledku mimořádných valorizací. Tedy za P.Pavla.

Pakliže ale srovnáváme pouze a jenom 90. léta, pak platí, že důchody byly vůči mzdám relativně blíže na počátku transformačního období než v jeho závěru.

V dlouhodobém pohledu však dnešní důchodci pobírají ve vztahu k průměrné čisté mzdě vyšší podíl než většina důchodců v době Havla či Klause.

A přitom nadávají dnes asi nejvíce, toť paradox.