Článek
V Edenu zase jednou tekly emoce proudem. Někdo brečel dojetím, někdo vzteky a někdo zřejmě po třetím kelímku piva nabyl dojmu, že je Usain Bolt v kopačkách a že bez jeho osobní účasti na hrací ploše fotbal postrádá smysl.
A tak se běželo. Na trávník. Přes pořadatele. Přes reklamy. Přes zdravý rozum.
Člověk skoro čekal, že z tribuny přiskočí ještě paní v zástěře s řízky a bude volat: „Jardo, když už tam běžíš, vem domů i kus toho trávníku!“
Teď se vede debata, co s tím. Pokuty, zákazy vstupu, disciplinárky, rozhořčené statusy na sociálních sítích, experti v televizi s výrazem lidí, kteří právě analyzují pád civilizace.
Přitom řešení je jednoduché. Každý, kdo vběhl na hřiště, pošle klubu sto tisíc korun jako náhradu škody. Sto litrů. No tak. Vždyť to jsou dneska zhruba dvě výplaty člověka, který dělá něco pořádného a ne jen natáčí videa s názvem „DERBY CHAOS PRANK GONE WRONG“.
A borci se světlicemi? Tam bych přitvrdil. Tři sta tisíc. A k tomu ručně psaný dopis panu Jaroslav Tvrdík. Žádný e-mail. Žádné „sorry jako“. Pěkně propiskou na linkovaný papír.
„Vážený pane Tvrdíku, omlouvám se za to, že jsem na stadionu vytvořil atmosféru připomínající poslední minuty bitvy u Stalingradu. Už to opravdu vícekrát neudělám.“
A pod to podpis.
Možná ještě obrázek srdíčka.
Protože podívejme se pravdě do očí. České fotbalové fanouškovství občas připomíná školní výlet zvláštní školy v momentě, kdy průvodčí odejde na záchod. Všichni vědí, že se něco nemá dělat, ale stejně se najde dobrodruh, který začne házet světlice, lézt přes plot a křičet cosi o ultras mentalitě, ačkoli doma ho pořád komanduje babička Libuše.
A právě babičky by možná měly dostat větší pravomoci než disciplinární komise.
Představte si ten systém. Přijde dopis:
„Váš vnuk vběhl na hřiště.“
A babička bez řečí sundá vařečku ze zdi.
To byste viděli tu prevenci.
Žádné pyro. Žádné skákání přes mantinely. Maximálně tiché sezení v sektoru a občasné zdvořilé zatleskání.
Závěrem
A za pár měsíců? Zapomene se na to. Český národ má paměť akvarijní rybičky. Dnes stadion, zítra máslo za devadesát korun a pozítří kauza, že někdo v Brně venčil krokodýly bez vodítka.
Jen jedno by si slávisté měli zapamatovat. Fotbal je krásná hra. Ale opravdu není nutné při každém derby dobývat hřiště, jako kdyby šlo o vylodění v Normandii!
Sportu zdar, a fotbalu zvláště!
