Článek
Aktuální paradox. Stát neustále hledá miliardy na důchody, školství, dopravu nebo bezpečnost. O investicích na úseku ochrany životního prostředí nemluvě. Schodek státního rozpočtu je dnes děsivý. I když v porovnání s jinými státy EU nijak abnormální. Bohužel. A současně máme stovky miliard korun veřejných peněz, které leží na účtech obcí a krajů. Nikoli v silnicích, školách či jiných stavbách. Prostě na účtech měst.
Naše obce a kraje mají na svých účtech přibližně 410 miliard korun. Před deseti lety to bylo zhruba čtyřikrát méně.
Samozřejmě, obec není povinna utratit každou korunu, kterou dostane. Rozumný hospodář potřebuje rezervu. Město může šetřit na velkou investici, připravovat rekonstrukci školy, stavbu sportoviště nebo dopravní projekt. To všechno je legitimní.
Ale více než čtyři sta miliard (ne milionů, laskavý čtenáři) je částka, u níž bychom měli systémově zbystřit. Nemůžeme totiž říkat, že veřejné peníze jsou „vzácné“, že chybějí prostředky na investice, že stát je zadlužený, a zároveň považovat za automaticky správné, když stovky miliard veřejných prostředků leží roky bez jasného využití na municipálních bankovních účtech.
Pojem „dobrý hospodář“ přece neznamená jen schopnost neutrácet. Dobrý hospodář také ví, kdy má strategicky investovat.
Elegantní smysluplné řešení
Právě proto je zajímavý návrh, aby část obecních příjmů nebyla okamžitě připsána přímo do obecních rozpočtů, ale směřovala do zvláštního fondu. Jestliže by obec peníze potřebovala, mohla by je využít. Pokud by je dlouhodobě nepotřebovala, mohl by si je dočasně vypůjčit stát. Města a stát by měly racionálně spolupracovat, ne si házet klacky pod dolní končetiny.
Pozor, obec by o peníze podle citovaného konceptu nepřišla. Mění se především okamžik, kdy jsou prostředky skutečně k dispozici obci, a způsob, jakým mohou být mezitím využity.
Přesto je pochopitelné, že komunální politici protestují. Každý starosta bude přirozeně chtít mít své peníze pod vlastní kontrolou. A z právního hlediska je třeba připomenout, že obec není pobočkou ministerstva financí. Ústavně zaručená samospráva není pouze právo rozhodovat o názvu nové ulice či udělení čestného občanství veganské přebornici v sudoku.
Populisticky laciný tón
Jenže ani samospráva nemůže znamenat právo dlouhodobě hromadit veřejné prostředky bez přesvědčivého důvodu. Všeho s mírou.
A tady bych byl dokonce přísnější než někteří státní úředníci. Jestliže má město na účtu miliardy, mělo by být schopno občanům poměrně jednoduše říci: Tady je máme, tady je důvod, proč je zatím neutratíme, a tady je plán, kdy a na co je použijeme. Pakliže takový relevantní plán existuje, není problém.
Pokud neexistuje, máme problém.
Jestliže nějaké české nebo moravské město drží významné částky bez konkrétního využití, měli by se nad tím zamyslet nejen radní, ale především jeho občané. Debata proto podle mého skromného názoru nemá znít populistickým tónem „zlá Praha/vláda nám chce ukrást peníze“. To je příliš jednoduché a politicky velice laciné.
Správnější otázka zní: Mají být stovky miliard veřejných korun nevyužity jen proto, že jsou zrovna nehospodárně uloženy na účtu obce nebo kraje?
Čtyři sta miliard pod městským polštářem je možná bezpečných. Otázkou ale je, zda je to také dobré dlouhodobé veřejné hospodaření.
Autorský názorový článek. Psáno modifikovaně pro LN
