Článek
Trestní právo není disciplína, v níž by bylo rozumné podléhat emocím. Zároveň ale nesmí být ani slepé k realitě. A právě proto považuji aktuální návrh na snížení hranice trestní odpovědnosti u nejzávažnějších (!!, tedy ne u všech) trestných činů na 13 let za krok vhodným směrem.
Nejde o volání po tvrdosti práva za každou cenu. Jde o elementární spravedlnost. Nezapomínejme na práva a důstojnost obětí trestných činů.
České právo dnes určuje obecnou hranici trestní odpovědnosti na 15 let. Citovaný model vznikal v době, kdy společnost, informační prostředí i (biologický i sociální) vývoj dětí vypadaly jinak. Dnešní třináctiletý či čtrnáctiletý člověk žije v úplně jiném světě než jeho vrstevník před padesáti lety. Přístup k informacím je prakticky neomezený a drtivá většina z nich velmi dobře ví, co je dovoleno a co nikoli. Opravdu jen prostoduchý bloud může tvrdit, že 14 letý grázl nevěděl, že nesmí umučit kamaráda nebo seniora, aby si užil trochu toho „zážitkového násilíčka“.
Vražda není dětská nerozvážnost
Jestliže třináctiletý pachatel chladnokrevně plánuje vraždu nebo jiný mimořádně závažný násilný čin, nelze tvrdit, že není schopen pochopit jeho význam.
Nejenom odborný team ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce správně upozorňuje, že každý třinácti- či čtrnáctiletý ví, že vražda je zlem, které společnost nemůže a nesmí tolerovat. Zopakujme silným moravským hlasem: debata se týká pouze nejzávažnějších trestných činů, nikoliv běžné kriminality dětí a mládeže.
Jak správně říkal již například první český Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Právní stát stojí na principu odpovědnosti. Bez odpovědnosti totiž není ani spravedlnost.
Ochrana společnosti má přednost
Často zaznívá argument, že dítě potřebuje především pomoc. To je nepochybně pravda. Jenže stejnou ( a vlastně i větší) ochranu si zaslouží také oběti a pozůstalí po nich.
Právo nesmí zapomínat na rodiny zavražděných či těžce zraněných. Pro ně je jen velmi obtížně pochopitelné, že pachatel mimořádně brutálního činu unikne standardní trestní odpovědnosti pouze proto, že mu do patnáctých narozenin zbývalo několik měsíců.
Spravedlnost musí chránit slabší. A nejslabší bývá právě oběť. Na to důsledně pamatujte pánové politici v malostranských palácích!
Někdy se nesprávně tvrdí, že snížení věkové hranice by bylo evropským excesem. Jak jsem naznačil, není tomu tak. V Evropě existují státy ( (například Velká Británie) s podstatně nižší hranicí trestní odpovědnosti než je dnes v České republice. A podobná diskuse probíhá i v dalších zemích, kde trošku „zaspali“ za realitou, jako my rozvážní strejcové z české kotliny.
Nejde o bezhlavé plošné zpřísnění
In medias res: Podporuji řešení, které zachová obecnou hranici trestní odpovědnosti na 15 letech, avšak umožní výjimku pro zcela mimořádné trestné činy, jako je vražda, znásilnění, těžké ublížení na zdraví s dlouholetými následky, teroristický útok nebo jiné zvlášť závažné násilné delikty.
Takový model je přiměřený. Nečiní z třináctiletých dospělé osoby. Pouze říká, že existují skutky natolik závažné, že na ně právní stát musí umět reagovat odpovídajícími prostředky. Jak by řekl jeden bývalý premiér, nutno vyslat do společnost jasný signál, že určitá brutální jednání, zde nebudou tolerována nikomu, ani náctiletým.
Právo musí reagovat na změnu reality
Jak trefně říkával můj vzácný pedagog profesor Petr Průcha - právo není a nesmí být muzeum. Má regulovat a chránit společnost takovou, jaká je dnes, nikoli před třiceti nebo šedesáti lety.
Ergo kladívko, jestliže odborníci z justice i bezpečnostních složek upozorňují na rostoucí brutalitu některých dětských pachatelů, bylo by nezodpovědné tuto skutečnost ignorovat. Snížení hranice trestní odpovědnosti na 13 let u nejzávažnějších trestných činů proto nevnímám jako projev extrémně vyhrocené represivní politiky, ale jako rozumnou úpravu, která lépe vyvažuje práva pachatelů a ochranu společnosti. Samozřejmě, že s tím ruku v ruce musí jít i kvalitní prevence a sociální práce se nijak nevylučuje.
Sečteno: Demokratický právní stát musí být humánní. Neměl by však být dětsky naivní. Jelikož naivní dnes nejsou ani mnohé české a moravské děti.
-------------------
(modifikovaně psáno pro LN)
