Článek
Jejich jména nacházíme v učebnicích fyziky, medicíny, ekonomie, filozofie i hudby. Jsou spojováni s Nobelovými cenami, světovými univerzitami, filmovým průmyslem i vznikem moderního státu Izrael. O to překvapivější je prostý demografický údaj.
Na celé planetě dnes žije přibližně 15 milionů Židů.
V době, kdy lidstvo překročilo hranici osmi miliard obyvatel, představuje židovská populace necelé dvě desetiny procenta světové populace. Jinými slovy – kdyby se všichni Židé na světě přestěhovali do jediné země, byla by svou velikostí srovnatelná zhruba s Nizozemskem.
Ještě pozoruhodnější je jejich rozmístění.
Naprostá většina Židů žije pouze ve dvou státech. Přibližně 7,7 milionu v Izraeli a kolem 6,3 milionu ve Spojených státech amerických. To znamená, že zhruba devět z deseti Židů na světě najdeme právě v těchto dvou zemích. Zbytek je rozptýlen po desítkách států od Francie přes Kanadu až po Austrálii nebo Argentinu.
Nebylo tomu tak vždy.
Ještě před druhou světovou válkou patřila Evropa k hlavním centrům židovského života. Významné komunity existovaly v Polsku, Německu, Československu, Maďarsku i na území dnešní Ukrajiny. Pak přišel holokaust – jedna z největších tragédií moderních dějin. Nacistický režim zavraždil přibližně šest milionů evropských Židů. Nešlo jen o lidské životy. Zanikly celé obce, synagogy, školy, knihovny i kulturní tradice, které se vytvářely po staletí.
Po válce se těžiště židovského života přesunulo jinam.
Roku 1948 vznikl Izrael, který se stal novým domovem milionů lidí přicházejících z Evropy, severní Afriky, Blízkého východu i bývalého Sovětského svazu. Druhým pilířem se staly Spojené státy, kde židovské komunity našly prostor pro svobodný rozvoj už o několik desetiletí dříve.
Česká republika dnes patří mezi země s malou židovskou komunitou. Přitom právě české země byly po staletí domovem významných osobností židovského původu. Stačí připomenout pražského rabína Löwa, Franze Kafku nebo řadu vědců, lékařů a podnikatelů, kteří spoluutvářeli kulturní i hospodářský život střední Evropy.
Zajímavé je, jak často se při debatách o Židech zapomíná na jednu prostou skutečnost. Nejde o početný národ. Nikdy ani nebyl. Přesto jeho vliv na světové dějiny výrazně převyšuje demografickou velikost. Ať už mluvíme o vědě, medicíně, filozofii, hudbě, literatuře nebo podnikání, židovská stopa je nepřehlédnutelná.
Závěrem
Možná je to připomínka obecnější pravdy. Velikost národa se nedá měřit jen počtem obyvatel. Rozhoduje také vzdělanost, schopnost uchovávat tradice, úcta ke vzdělání a odhodlání obstát i v těch nejtěžších dobách.
Patnáct milionů lidí je v měřítku dnešního světa opravdu nepatrné číslo. Přesto patří mezi skupiny, které významně ovlivnily podobu moderní civilizace. Demografie někdy umí překvapit. A historie ještě víc.
