Článek
Nebo chodí po městě, jako třeba brněnští Lidovci (pardon Noví Lidovci) nebo staří Piráti a točí ankety s občany, o tom, co chtějí.
„Co byste chtěli ve městě zlepšit?“
„Napište nám své nápady.“
„Pomozte nám vytvořit program pro další volební období.“
Na první pohled to zní sympaticky. Politik naslouchá lidem. Demokracie v praxi. Jenže člověka neodbytně napadne jedna nepříjemná otázka: A co ty podněty z minulých voleb?
Vždyť většina radnic a městských částí už dávno disponuje obsáhlým seznamem problémů, které občané označovali za důležité před čtyřmi lety. Opravy chodníků, parkování, bezpečnost, zeleň, doprava, čistota veřejných prostranství, dostupnost služeb. To nejsou žádné novinky objevené včera odpoledne. To jsou témata, která se vracejí v komunální politice s pravidelností jarního pylu.
Místo inventury splněných slibů však často přichází nová sbírka přání. Jako kdyby politikům nestačilo jedno volební období na to, aby ukázali, co dokážou. Místo účtu za vykonanou práci dostáváme další anketu.
Představme si řemeslníka, který by přišel za zákazníkem a řekl: „Ano, kuchyň, kterou jste si objednal před čtyřmi lety, jsem ještě nedodělal. Ale mohl byste mi mezitím poslat seznam dalších místností, které byste chtěl rekonstruovat?“
Asi bychom se podivili.
Nekonečné sbírání inspirace
Komunální politika by přitom měla být především o správě konkrétních věcí. Ne o nekonečném sbírání inspirace. Dobrý starosta či radní nepotřebuje každé čtyři roky objevovat Ameriku. Potřebuje splnit co nejvíce z toho, co slíbil.
Samozřejmě, občané mají právo přicházet s novými podněty. Města se vyvíjejí a vznikají nové problémy. Jenže množství nasbíraných námětů samo o sobě není žádnou politickou ctností. Měřítkem úspěchu není počet vyplněných dotazníků, ale počet vyřešených problémů.
Zvláštní kapitolou jsou pak podněty, které s komunální politikou vůbec nesouvisejí. Občan napíše starostovi, co si myslí o zahraniční politice, o Evropské unii, o amerických volbách nebo o cenách ropy. Politik vše ochotně zařadí mezi „náměty od občanů“ a tváří se, že sbírá cenná data pro správu města.
Jenže starosta opravdu nerozhoduje o světovém míru. A obecní zastupitelstvo nezmění geopolitickou situaci, ale ani silnice první nebo druhé třídy (ty řeší kraj).
Závěrem
Ergo kladívko: není důležité, kolik podnětů politik nasbírá. Důležité je, kolik z nich skutečně promění ve skutečnost. Občané nepotřebují další schránku na nápady. Potřebují vidět opravený chodník, fungující parkování, bezpečnější ulici nebo rozumně hospodařící radnici.
Možná by proto před každou novou výzvou typu „pošlete nám své nápady“ měla být povinná jedna jednoduchá tabulka: co jste slíbili minule a co jste skutečně splnili.
To by byla anketa, která by občany zajímala ze všeho nejvíc.
(autorský názorový článek)
