Článek
Když velký fotbalista slaví s malými lidmi: Proč se Yamalova párty řeší u prokurátora?
Ačkoliv fotbal, s výjimkou Zbrojovky Brno, aktuálně již moc nesleduji, tak mladou španělskou hvězdu jménem Lamine Yamala znám. Samozřejmě ne osobně, pouze z medií.
Zmíněný „plejer“, jak by asi napsal Karel Poláček, nyní čelí zajímavému mimo-fotbalovému skandálku.A to se silně zářícím právním přesahem, tudíž mne jako právního pedagoga věc zaujala a stručně ji oglosuji.
In medias res: španělské Ministerstvo sociálních práv požádalo tamní prokuraturu, aby vyšetřila zmíněného barcelonského forwarda, jenž si prý na oslavu svých osmnáctých narozenin najal ku pobavení skupinu lidí s trpasličím vzrůstem. Prostě zábava jako někdy ve středověku.
Zatímco levicověji smýšlející španělské čtenářstvo většinou fotbalistovo jednání odsuzuje jako neetické a pravděpodobně i protiprávní, pravicoví liberálové se ho zastávají s tím, že „liliputi“ dostali dobře zaplaceno, a jednali ze své svobodné vůle.
Středoevropský právní laik si možná také řekne, když s tím ti katalánští „trpaslíci“ souhlasili, kde je pro pět ran do fotbalové meruny vlastně problém? Pan L. Yamal, či jeho manažeři, citované fyzické osoby trpasličího vzrůstu přeci nenutili s puškou u hlavy, aby tam bavili jeho zámožné hosty.
Evropské veřejné právo má však na věc jiný náhled.
Převažuje tu nezadatelné a nezcizitelné právo na zachování lidské důstojnosti. Silné ústavní právo, kterého se nelze v moderním právním státě (Rule of Law) legitimně vzdát. A to ni za sebelepší honorář.
Právnické učebnice po celé Evropské unii (včetně Španělska a Česka) nás učí, že ochrana lidské důstojnosti znamená ochranu před uváděním do stavu nedůstojného člověka.
Připomeňme případ z jiné členské země EU, tedy ze sousedního Německa - Házení trpaslíků (Zwergenwerfen).
Tato bizarní zábava spočívala v házení liliputů do dálky na různých německých diskotékách anebo vesnických (maloměstských) zábavách.. Ačkoli akce probíhaly na dobrovolné (!) bázi (tedy stejně jako na narozeninách zmíněné fotbalové superstar) a liliputi byli za takové vystoupení opravdu štědře finančně odměňováni, Správní soud v Neustadtu rozhodl o neudělení živnostenského oprávnění k této činnosti a zdůraznil, že shledává jasnou neslučitelnost činnosti ‚házení s trpaslíky‘ s veřejnou morálkou.
A teď to hlavní pro náš případ, že přitom není rozhodné, že činnost vystupující dělá dobrovolně či že ji nepokládá za nedůstojnou.
Tuto právní myšlenku zmíněnému soudu následně potvrdili i vyšší německé soudy, včetně ústavního soudu v Karlsruhe.
Poučení je zde jasné, pro Španěly i Čechy - i když nějaká osoba souhlasí s tím, že bude ponižována či zesměšňována kvůli svému zdravotnímu handicapu, tak to není právně ani eticky v pořádku.
Doufejme, že české a moravské sportovní hvězdy si nevezmou z čerstvě plnoleté španělské fotbalové superstar příklad a budou své životní milníky slavit právně a hlavně morálně příhodnějším způsobem.
Abychom se nedočkali vyjádření – já za trpaslíky fakt neplatil a částka také nesedí.
------------------------------------------
(autorský komentář, psáno modifikovaně pro Právo)
