Článek
Slova, která tíží víc než kalorie
Říká se, že slova nic neváží. To může být pravda, pokud mluvíte o básních, proslovech či daňových slibech.
V partnerských vztazích však platí jiná fyzika: jedno nevhodné slovo má větší gravitační sílu než celá galaxie komplimentů. A právě proto platí staré pravidlo, které se šeptá v dámských šatnách, pánských hospodách i na internetových poradnách:
Řekni ženě tisíckrát, že je krásná, a ona to do večera zapomene. Řekni jí jednou, že je tlustá — a poneseš to jako jizvu na duši až do důchodu.
Bůhví proč to tak je. Možná evoluce, možná hormonální alchymie, možná sociální tlak, který dokázal udělat problém z toho, že máme kolem pupíku něco, co v pravěku znamenalo: „Přežije zimu, nebude mrznout a možná přinese i medvěda k večeři.“ Jenže dnešní kultura říká přesný opak. A tak jedna nešťastná věta dokáže způsobit emocionální hurikán o síle Katrina.
Moje známá Marcela o tom ví své. Její muž jí jednou, v záchvatu upřímnosti připomínající ruskou ruletu, utrousil: „Miláčku, možná bychom mohli omezit večerní brambůrky.“ Znělo to nevinně. Ona však slyšela: „Jsi tlustá jako vzducholoď.“ Příští tři roky pak strávil vysvětlováním, že to tak nemyslel, kupováním květin a čokolád — což, jak už dnes víme, Marcela ocenila, ale její stehna o něco méně.
Problém není v ženách. Problém je v tom, že ženy si pamatují všechno. A když říkám všechno, myslím i to, co jsme ani neřekli nahlas. Mají v hlavě archiv, kde se ukládá každý tón, každé gesto a každý nádech, který by mohl naznačovat, že ten nový top není tak úplně „chic“. Muži mezitím zapomínají i výročí, které mají napsané na lednici.
A tak se chlap v dobré víře pokusí o ocenění: „Dnes ti to fakt sluší!“
„A včera mi to jako neslušelo?“ zní rychlá protiotázka.
A je vymalováno. Je to jako snažit se zachránit Titanic čajovou lžičkou.
Poetika
Ale je v tom i jistá poetika. Ženy dokážou z jednoho slova udělat román, z věty celou trilogii a ze špatně zvoleného přirovnání epickou ságu, která se bude předčítat dalším generacím u rodinných obědů. Je to jejich superschopnost, stejně jako ta naše — ztratit se v hobbymarketu a být šťastní.
Takže co s tím? Možná jednoduše přijmout fakt, že některá slova váží víc než činky ve fitku. A že komplimenty nejsou jako antibiotika — nezabírají po třech dávkách, musí se podávat dlouhodobě.
A hlavně: když už nevíte, co říct, mlčte. Mlčení nikdy nikoho neurazilo. A navíc — podle některých žen je ticho ten nejkrásnější kompliment. Hned po větě: „Dnes ti to opravdu sluší.“
Poučení na závěr, i na úvod - Řekni ženě tisíckrát, že je krásná, a nebude si to pamatovat. Řekni jí jednou, že je tlustá, a bude si to pamatovat navždy.
