Článek
Stalo se v Brně roku 2023 s dozvuky do roku 2024. Jen pro silné povahy.
Úspěšný muž
Jindra (44) byl muž středního věku, který se ztrácel v záplavě barev a pokušení, jež statutární město Brno nabízelo. Měl i příjmení, ale to kvůli GDPR nezmiňujeme.
Byl to muž, který měl všechno, co si mohl přát – manželku, děti, dům na hypotéku, dva automobily, jízdní kolo, permanentku do saunového světa, fritovací hrnec vyšší střední třídy a společenský status- byl zámožný a vyhledávaný zubař.
A přesto cítil, že mu něco chybí. Možná to bylo dobrodružství, možná touha po něčem novém a vzrušujícím.
Zubař Jindra (řečený též Turbo, mj. podle počtu úkonů vykazovaných pojišťovnám, ale i podle jeho způsobu jízdy na motocyklu Huawei-Davidson) se setkal s vietnamskou ženou v místní večerce, kde prodávala exotické pokrmy, ale i to co její příbuzní předtím výhodně nakoupili v Kauflandu či Penny, přirozeně v akci, to není nutno zde akcentovat.
Večerka snad ani neměla jméno, řekněme jen že se nacházela v brněnské ulici s názvem jedné z postsovětských republik. Paní naopak jméno měla, její jméno bylo Linh a byla to žena plná života, žádostivosti a kouzelného světla.
Její oči zářily jako dvě hvězdy na obloze a její úsměv dokázal roztát ledová srdce nakupujících i pracovníků správních kontrolních orgánů. Ale o tom raději ani muk. Služba není družba.
V lesku a žáru večerky
Poprvé, kdy Jindra překročil práh této „Večernice“, cítil se jako dobrodruh na neprobádané půdě. Exotika toho místa ho okouzlila, a když spatřil maličkou Linh (24 a půl), jeho srdce se rozběhlo jako splašený kůň s dobře ošetřeným chrupem.
Děcka, prostě byla to láska na první pohled, ačkoliv ne taková, jakou znal z domova, z vyprávění Mirka Donutila či z lékařských kongresů.
Začali spolu trávit volný čas a rozmlouvali o životě (jsme slušný web, proto zde nemožno nazývat věci pravými jmény). Linh mu otevřela dveře do světa, o kterém dentista Jindra doteď nikdy před 22 hodinou ani nesnil. Byla to svěží vitální tekutina v jeho jinak statickém středoevropském životě.
Pozdě litovat, pane stomatologu
Ale jak to často bývá, Jindra brzy začal litovat svého rozhodnutí. Jeho manželka byla žena trpělivá, ale také nezlomná ve své oddanosti k němu. Když se díky „hodné kamarádce“ z magistrátu dozvěděla o jeho skandální nevěře, neodpustila mu.
PHO pas
A konala mu i různé naschvály. Třeba zašla do zmíněné večerky a pozorovala tam hodiny prodavače, nic nekupovala, jen civěla a civěla. Když jí pohrozili, že přivolají Policii ČR, tak se jen usmívala. A když viděla, jak pracovití Asiaté stále chodí kolem své zeleniny a piva Braník či Starobrno a jak dlouhé hodiny postávají před regály s medvídky a kofolou, řekla procítěně: „Vy pořád tady stojíte, nemáte křečové žíly?”
A vietnamský obchodník (bratranec od Linh) se na ni bezelstně podíval a řekl: „Nemám, ale dovezu.“
Zoufalství
Jindra se ocitl v bažinách nekonečného zoufalství. Uvědomil si , že za svou touhu po dobrodružství a exotice zaplatil velmi vysokou cenou. Dokonce vyšší, než kterou platili pacienti v jeho ordinaci.
Přestože se pokusil s Linh ukončit milenecký vztah, bylo jejich spojení příliš silné. Linh se nechtěla vzdát atraktivního bohatého plešatého muže, který jí ukázal svět nejvyšší brněnské společnosti, o které se například lidem z Adamova nebo Hanoje může jen zdát.
A naopak MDDr. Jindra se nemohl zbavit pocitu, že bez ní je jeho život prázdný, jako ústa bez zubů, jako úhradové vyhlášky bez navýšení.
portrait-beautiful-young-asian-woman-walk-with-smile-happy-relax-park_74190-8161
Smutný závěr
Brněnské večery pokračovaly ve svém ruchu, ale pro Jindru se staly temným závojem osamělosti a lítosti. Byl to muž uvězněný mezi dvěma světy – světem domova a světem erotiky, mezi světem lásky a světem viny, mezi světem Pho Bo a svíčkové s karlovarským knedlíkem.
A tak se jeho příběh stává poučením pro ty, kdo hledají dobrodružství a exotickou romantiku a erotiku, aniž by si uvědomili, že každá cesta má svou cenu. A že některé cesty vedou do slepých uliček, ze kterých není návratu.
A to platí nejenom v Brně, a nejenom pro zubní lékaře.
