Článek
Starý , skoro již šedesátiletý, obchodník Roubíček umírá.
Celá rodina postává kolem jeho lože a umírající sípavě povídá: "Sáro, ženo moje, jsi tu?"
„Jistě, Mojše, to víš, že jsem.“
"A Izák, můj prvorozený milovaný syn, je tu taky?"
„Ano, tatjinku, jsem tady.“
"A Samuel, můj mladší nezdárný synek, taky?"
„Ano, tatjinku, jsme tu všichni.“
"Hergot, kdo je pak tedy v obchodě? “
----------------------------
„Otče, pakliže Pošta prodává korunovou známku za korunu, tak vlastně nemá žadnou marži, z čeho teda žije?“ pta se malý rozumbrada Icik otce.
„…to je přeci dost jednoduché - ta korunová známka je pro dopis určité váhy - a většina dopisu je vždy o něco lehčích. No, a z toho rozdílu, milý synku, naše Pošta docela slušně vyžije…“
---------------------------------
Před kostelem sedí dva žebráci.
Jeden má na krku přívěsek s křížkem, druhý přívěsek s Davidovou hvězdou. Věřící začali vycházet z kostela, a klobouk toho s křížkem se začal střelhbitě plnit. Nakonec vyšel starý katolický farář a povídá tomu chlapíkovi s hvězdou:
- Dobrý muži, proč se nejdete raději posadit před synagogu?
Když se farář vzdálil, povídá ten s hvězdou tomu s křížkem:
- Tak to viděj Roubíček, tihle by nás chtěli učit marketing.
---------------------------------------
