Neviditelní: Tichá tragédie české společnosti. Morální ostuda Fialovy vlády?

Každý den míjíme v tramvaji, na ulici nebo v obchodě lidi, kteří žijí na hraně.

Možná si jich ani nevšimneme. Vypadají jako „normální“. Ale uvnitř je tíseň, stres, zoufalství.

Tito lidé tvoří více než milionovou armádu neviditelných, kterou systém i společnost hodila přes palubu. A jejich počet roste.

Podle nového průzkumu projektu Neviditelní (zdroj: České noviny, 28. 4. 2025) žije v Česku 1,4 milionu lidí v ekonomických potížích – senioři, samoživitelky, nezaměstnaní nad 50 let, pracovníci v šedé ekonomice, mladí bez zázemí.

Nejde o „líné socky“, jak si občas někdo od stolu rád myslí. Jsou to lidé, kteří často celý život pracovali, ale systém jim v krizi nenabídl záchrannou síť – jen chladný nezájem.

Zatímco se vlády předhánějí, kdo dá víc na zbraně, digitalizaci a zelené sny, realita ulice je jiná:

Tato čísla nejsou jen ekonomickým selháním. Jsou morální ostudou. Jak můžeme mluvit o pokroku, když nejsme schopni zajistit důstojnost vlastním rodičům? Jak můžeme chtít budovat moderní společnost, když ignorujeme, že pod našimi okny roste nová vrstva lidí, kteří už ani nedoufají?

Neviditelní nechtějí lítost. Potřebují respekt, jistotu a šanci. Nikdo z nás neví, kdy se na jejich místo může dostat on sám. Není to daleko. Stačí nemoc, rozvod, ztráta práce.

Společnost, která se k vlastní slabosti staví zády, jednou zjistí, že zůstala sama. A pak už bude pozdě. Pokud dnes nezačneme investovat do lidí, zítra budeme platit za jejich zoufalství. Neviditelní si nevybrali být neviditelní. My jsme se rozhodli je nevidět.

Zdroje:

Chceš z toho připravit i titulní obrázek nebo náhledový text pro sdílení na Seznamu nebo Facebooku?