Článek
A pak přijde tohle. Spojí se se Zelenými a šoupnou je na své kandidátky.
Ne jako regulérní koalici – to ne, to by totiž museli dosáhnout vyššího volebního zisku, jak to po právu předepisuje zákon. Místo toho vymysleli „koaličku na tajňačku“.
Technicky to funguje jednoduše: zelení kandidáti prostě kandidují za Piráty, ale tváří se, že jsou tam jen tak, mimochodem.
Žádná oficiální koalice, žádné zvýšené volební kvórum, žádné riziko, že by se kvůli matematice nedostali do Sněmovny.
Jenže právě tahle klička je přesně tím, co se pirátská rétorika léta tváří, že odmítá: podvádění ducha zákona, nečistou hru, politikaření. A najednou je to z jejich dílny.
Podobný trik jsme tu už viděli. Třeba od SPD (které přibralo principiálně úplně stejně lidi z Trikolory, od Svobodných a Rajchlova hnutí PRO) anebo levicové „hnutí“ Stačilo! kočkopes okolo KSČM, SD a ČSNS.
Tam se hrálo a hraje na „nekoalice“, i když šlo o očividné spojení více subjektů pod jedním praporem. Jenže co čekat od antisystémových formací, které demokracii v lepším případě ignorují, v horším rozvracejí?
Je to sice smutné, ale u nich to tolik nepřekvapí. Zato u Pirátů, kteří se staví do role obránců právního státu a bojovníků za transparentnost, je to naprostý výsměch. V čem se nyní liší od KSČM nebo Okamurovců?
Hrajme fér - i u voleb
Když se dvě nebo více stran spojí a jdou do voleb, mají mít odvahu vystupovat jako koalice. Se vším všudy. A pokud ne, pak je to prostě švindl. Nezáleží na tom, jestli tomu říkají „strategická spolupráce“, „otevření kandidátek“ nebo „týmová synergie“. Když se někdo snaží obejít zákon, měl by být připraven na to, že mu to někdo připomene. A že to veřejnost pozná.
Férové volby totiž nestojí jen na líbivých sloganech a PR kampaních, ale na respektu k pravidlům. A když začnou švindlovat i ti, kdo se tváří jako „ti slušní“, je něco hodně špatně. Tenhle pirátský manévr není „moderní politika“.
Je to starý známý podraz – jen zabalený do duhového celofánu.
