Článek
Má mít vyšší důchod ten, kdo „jen“ přivedl na svět víc dětí – bez ohledu na to, jak dopadly? Nebo ten, kdo vychoval jedno či dvě děti tak, že z nich vyrostli slušní a pracující lidé? Přesně tahle otázka dnes čím dál víc pálí.
Současný trend je jasný: čím víc dětí, tím víc bodů do důchodu. Na papíře to zní hezky. Podpora rodin, budoucnost národa, solidarita. Jenže realita je, jako obvykle, drsnější.
Opravdu si zaslouží vyšší penzi matka, která vychovala sedm lidí, kteří skončili na dávkách, v dluzích nebo za mřížemi? A má být „potrestaná“ žena, která měla třeba jen jedno dítě – ale vychovala z něj doktora, učitele nebo řemeslníka, který celý život poctivě pracuje?
Tady se totiž láme chleba. Nejde jen o počet. Jde o výsledek. O to, co ty děti společnosti skutečně vrátí.
Jasně, výchova není jednoduchá a nikdo nemá stoprocentní záruku. Ale pokud stát začne slepě odměňovat jen kvantitu, vysílá tím dost zvláštní signál: „Na kvalitě vlastně nezáleží.“ A to je moc špatně.
A to je problém.
Důchodový systém by měl být spravedlivý. Ne jen líbivý. Neměl by odměňovat jen biologii, ale i odpovědnost. Jinak se může snadno stát, že ti, kdo se opravdu snažili, nakonec ostrouhají – a ti druzí na tom ještě vydělají.
A to už není solidarita. To je obyčejná nespravedlnost.
Sečteno - Vážení a milí čtenáři, opravdu si podle vás zaslouží vyšší důchod česká (nebo moravská) matka, která vychová sedm kriminálníků, narkomanek, nezaměstnatelných lemplů zneužívajích sociální dávky či bezdomovců, než slušná žena, která vychová opravdu řádně jedno, nebo dvě děti, které řádně platí daně a sociální pojištění?
Napište nám svůj názor do komentářů pod článkem. Děkujeme.
Hezké jaro!
