Článek
Cílem je ochrana spotřebitelů před předlužením, otázkou však zůstává, zda část klientů nevytlačí mimo legální trh.
Ale pěkně popořádku.
Český trh se spotřebitelskými úvěry čeká zřejmě největší změna za poslední roky. Poslanecká sněmovna totiž v dubnu 2026 podpořila novelu zákona, která má ambici zkrotit drahé půjčky a posílit ochranu dlužníků. Na první pohled jde o technickou úpravu, ve skutečnosti ale může zásadně proměnit dostupnost peněz pro tisíce lidí.
Konec „divokých“ mikropůjček?
Jádrem návrhu je zavedení stropu nákladů na spotřebitelské úvěry, tedy faktické omezení toho, kolik si poskytovatel může za půjčku účtovat. Zvláštní režim má dopadnout zejména na krátkodobé a nízké úvěry – typicky do 20 000 korun se splatností do jednoho roku.
Novela počítá s kombinovaným výpočtem maximálních nákladů:
- paušální částka (např. 2 000 Kč),
- plus proměnná složka podle výše úvěru a délky splatnosti,
- plus úrok odvozený od základní sazby České národní banky.
Právě vazba na sazby centrální banky je klíčová – zákon tak reaguje na ekonomické cykly. Pokud je základní sazba nízká, počítá se minimálně se čtyřmi procenty, což dnes znamená maximální RPSN kolem 48 %.
Od judikatury k číslům
Z právního hlediska jde o zajímavý posun. Český právní řád sice lichvu zakazuje už dnes, ale posuzování bylo dosud převážně ex post a kazuistické – soudy hodnotily nepřiměřenost individuálně.
Novela přináší něco jiného: ex ante regulaci, tedy pevně stanovený cenový strop. Jinými slovy, co přesáhne zákonný limit, bude nepřípustné bez ohledu na konkrétní okolnosti.
To je systémově významná změna, stát přechází od „kontroly následků“ k preventivní regulaci trhu.
Ochrana spotřebitele vs. dostupnost úvěrů
Deklarovaný cíl je jasný: chránit spotřebitele před nepřiměřeně drahými půjčkami a nekalými praktikami. Novela zároveň zapadá do širšího evropského rámce ochrany spotřebitele a implementace nové směrnice EU.
Jenže každá regulace má i své vedlejší efekty. Kritici – zejména z řad nebankovních poskytovatelů – upozorňují na riziko, že:
- část klientů (zejména nízkopříjmových) nedosáhne na legální úvěr,
- a může se přesunout do šedé či černé zóny financování.
Tento argument není nový. Objevuje se prakticky u každého pokusu o cenovou regulaci v oblasti financí – od nájmů až po bankovní poplatky.
Reklama bez iluzí
Vedle cenových stropů novela zpřísňuje i pravidla pro reklamu. Poskytovatelé úvěrů by nově neměli používat klamavá či bagatelizující sdělení o nákladech půjček.
To je krok správným směrem – právě marketing „rychlých peněz bez starostí“ byl dlouhodobě slabým místem trhu.
Co to znamená v praxi?
Pokud novela projde celým legislativním procesem, dopady budou citelné:
- Pro spotřebitele: vyšší ochrana, ale možná menší dostupnost krátkodobých půjček
- Pro poskytovatele: vyšší regulatorní zátěž a tlak na obchodní model
- Pro právníky: méně sporů o „lichvu“, ale více otázek kolem aplikace cenových limitů
Malý krok pro zákon, velký krok pro trh
Z pohledu právní teorie jde o ukázkový příklad posunu k tzv. hard regulation – tedy k pevně stanoveným pravidlům místo pružného soudního uvážení.
Zda se tím podaří skutečně ochránit slabší stranu, nebo jen vytlačit problém jinam, ukáže až praxe. Jisté ale je, že český úvěrový trh už nebude úplně stejný jako dosud.
A možná to není na škodu. Protože jak říká staré právnické pravidlo:
Nejdražší půjčka je ta, kterou si berete ze zoufalství.
Prameny:
https://advokatnidenik.cz/2026/04/24/snemovna-podporila-prisnejsi-podminky-pro-spotrebitelske-uvery/
www.zakonyprolidi.cz
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/snemovna-zrejme-schvali-smlouvu-mezi-ceskem-a-slovenskem-o-spolupraci-zachranaru-372692
