Článek
Důvod? Ani zdraví, ani bolavé koleno, ani spor s rozhodčími.
Láska.
Všechno začalo nenápadně. Jednoho podzimního odpoledne si Bohumil zašel do vietnamské večerky pro rohlíky, dva banány a minerálku. Jenže za pokladnou stála usměvavá Vietnamka Linh. Podle svědků se tehdy stalo něco, co nelze vysvětlit ani pomocí sportovní statistiky, ani politologické analýzy.
„Dřív řešil ofsajdy a komunální politiku. Najednou začal řešit, jaký parfém si koupit,“ popisuje jeho mladší spoluhráč Franta (46), brankář rezervního týmu.
Bohumil začal do večerky chodit stále častěji. Nejprve jednou týdně. Potom třikrát. Nakonec každý den. Někdy dokonce dvakrát.
„Jednou si koupil jeden citron. Podruhé ten samý den druhý citron. To už nám bylo jasné, že je zle,“ vzpomíná pokladní z vedlejší trafiky pardon radnice.
Zatímco jeho spoluhráči poctivě trénovali na důležité utkání proti rezervě Dolních Kounic, Bohumil studoval vietnamskou kuchyni a učil se správně vyslovovat názvy exotických jídel. Místo sledování ligové tabulky začal sledovat slevové akce na rýžové nudle.
Pak přišel osudný okamžik.
Po jednom z tréninků svolal mužstvo do klubovny. Hráči očekávali rozbor zápasu nebo kritiku výkonu obrany. Místo toho Bohumil slavnostně položil své kopačky na stůl.
„Kluci, končím. Našel jsem novou životní výzvu.“
V místnosti zavládlo hrobové ticho.
„Jdu za láskou.“
Několik hráčů prý dojetím uronilo slzu. Jeden obránce dokonce omylem vypil pivo určené trenérovi.
Pro FC Útěchov C je to obrovská ztráta. Bohumil byl symbolem vytrvalosti. Přestože občas zapomněl, proti komu se hraje, a jednou nastoupil v pantoflích, jeho bojovnost byla legendární.
Dnes už ho na hřišti neuvidíte. Místo sprintů po pravém křídle vyráží na romantické procházky. Místo studia sestavy studuje vietnamské fráze. A místo nedělního fotbalu prý řeší, zda je lepší pho nebo bun bo nam bo.
Fotbal tak přišel o jednoho ze svých nejvěrnějších bojovníků.
Jak ale poznamenal sám Bohumil:
„V životě jsem prohrál pět manželství. Tak snad tentokrát vyhraju alespoň prodloužení.“
A v Útěchově (ale i v sousedních Soběšicích) všichni drží palce. Protože některé přestupy jsou větší než ty fotbalové.
