Článek
Všichni jsme Afričané. Jen prezident je bývalý komunista.
Řekla to Dana Drábová, „atomová lady“, žena, která jinak mluví vážně, suše a bez patosu.
Tentokrát však vystřelila bonmot, který si zaslouží zarámovat. „Všichni jsme Afričané. Jen prezident je bývalý komunista.“ V jedné větě shrnula paleontologii, antropologii, politologii i českou realitu.
Ano, je to pravda. Z hlediska vědeckého jsme opravdu potomci těch, kdo kdysi vyšli z Afriky. A z hlediska historického jsme potomky těch, kdo vyšli z budov okresních výborů KSČ. A někdy to jde dohromady.
V naší kotlině je přece všechno možné: může být ekologický summit s cateringem od McDonaldu, může být liberální strana plná konzervativců.
Všichni jsme Afričané
Jenže zatímco v Keni nebo Tanzanii lidé cvičí běh naboso a vítězí na olympiádách, u nás se cvičilo držet hubu a krok. Proto nám dnes rekordy nepatří na atletických dráhách, ale ve frontách na zlevněné rohlíky.
A prezident? Inu, jeho běžecká dráha vedla jinudy. Z pionýrského šátku do stranické legitimace, z partajní buňky (a vojenské rozvědky) do křesla nejvyššího ústavního činitele.
Darwin by se divil, jak rychle se u nás vyvinul nový druh:
Homo politicus obratně přebíhající. Přizpůsobivost na jedničku – přesně ta vlastnost, která kdysi v Africe zachránila naše prapředky.
Drábová svou větou připomněla, že naše společnost stojí na dvou nohách: jednou je univerzální lidskost, druhou česká zkušenost. A obě nohy se občas pletou. Jedna nás vede kupředu k otevřenému světu, druhá nás táhne zpátky do minulosti. Výsledkem je typická česká chůze – takové to šourání, kdy se krok vpřed kombinuje s pohledem přes rameno, jestli už někdo nezakazuje, nepřikazuje nebo nedává razítko.
Ale není to beznadějné. Pokud jsme všichni Afričané, pak máme v genech odvahu, energii a schopnost začínat znovu. A jestli je prezident bývalý komunista? To se časem vyřeší samo. Prezidentství, stejně jako život, je omezený mandát.
Ergo kladívko, zatímco Afrika je kolébkou lidstva, komunistická minulost je spíš jeho postelí na resuscitačním oddělení. A není od věci vědět, z které postele jsme vylezli. Drábová nám to připomněla elegantně, s úsměvem a přesně tak, jak se to u nás má rádo: aby to byla pravda, ale aby se nikdo úplně nenaštval.
A tak si to zapamatujme. Všichni jsme Afričané. Jen prezident je bývalý komunista. A vlastně, když se na to podíváme zblízka – co jiného by taky mohl být? Jsme přece v Česku.
---------------------------
(satirická glosa)
