Článek
Mohlo jít o takzvaný systém ‚letadla‘, kdy lidem sliboval zisk z investic, ovšem postupem času si půjčoval na to, aby umořil předchozí půjčky. Nyní byl zadržen na útěku v zahraničí. Běžní lidé (často s příjmem okolo 30 tisíc hrubého) si kladou otázku, jak je možné, že krajský trestní soudce se skoro 200tisícovým platem (pravda také hrubého) neodolal pokušení? Jak je to vůbec možné? Navíc, a to je zásadní, neodolal ten, který od státu má (resp. měl) svěřeno autoritativně trestat nás ostatní.
Samozřejmě možno argumentovat tím, že jde o ojedinělý exces, že soudců je v České republice celkově přes tři tisíce (což mimochodem řadí naši zemi dlouhodobě mezi stát s jedním z největších počtu soudců na hlavu), nicméně i tak je nutné se snad věcí systémověji zamyslet.
Plat jako protikorupční pilíř? Nesmysl
Projednávání výše platu soudců a státních zástupců je jedním z evergreenů českého veřejného prostoru. Ostatně i před pár dny se zase projednávaly. Muziku zde ještě tvrdí legislativní navaznost na výši platů politiků.
U platů českých a moravských politiků jsou navíc skandální výše různých nezdaněných náhrad, které často převyšují samotný plat poslance či senátora. Například jen cestovní náhrady pro poslance z Moravskoslezského kraje by mohly od nového roku činit přes 700 tisíc korun ročně – navíc to je čistého, a nemusí dokládat žádné jízdenky jako běžní pracovníci. Navíc skoro půl nezdaněného milionu na dopravu obdrží i pražští poslanci, kteří do sněmovny mohou jezdit MHD, cenu roční metropolitní „lítačky“ si každý může najít sám. Což je v časech, kdy na nás (zejména čtyřkoaliční politici) útočí, jak máme všude šetřit a peníze dávat na obranu před Ruskem, vskutku hodně peprné. A když na to někdo poukáže je účelově označen za dezoláta, takhle si zde žijeme.
Nicméně zpátky k soudcům.
Častou argumentační základnou zde je, že justice potřebuje vysoké platy, aby údajně odolávala pokušení korupce či jiné trestní činnosti. Soudcům a soudkyním jejich relativně vysoké platy rozhodně neradno závidět, ale argumentace o platu jako protikorupčním či protikriminálním pancíři mne dlouhodobě uvádí do rozpaků.
Soudci si vyšší platy zaslouží, ale jen za svou (zejména psychicky) náročnou práci, rozhodně ne jako pojistku proti úplatkům či jiným zločinům. Mají se snad všem profesním skupinám zvedat platy, aby nebyly v pokušení brát úplatky?
Proč nezvednout platy i učitelům, aby nebrali úplatky od bohatých rodičů, proč nezvednout platy lékařům, aby nebrali úplatky od farmaceutických firem? Proč hlavně nezvednout odměny poslancům a senátorům, aby nepřijímali bakšiš od lobbistů? Proč nezvednout platy zdravotním sestrám či údržbářům v nemocnicích, aby nezačaly mezi pacienty organizovat podvodná letadla jako výše zmíněný jihomoravský soudce?
Myslím, že dostatečnou pojistkou „nezávislosti“ soudců je jejich neodvolatelnost a de facto doživotní jmenování. Navíc proč by soudci měli být náchylnější ke korupci než citovaní lékaři, poslanci či učitelky, když procházejí náročnými psychotesty před obléknutím taláru?
Dříve jsem byl zastáncem zvýšení minimálního věku soudce z dnešních třiceti let na třicet pět let, nicméně ve světle aktuálního případu skoro padesátiletého brněnského krajského exsoudce, si říkám, že to je vlastně skoro jedno. Nicméně to je zase námět na jiný komentář.
(modifikovaně psáno pro LN)
