Článek
Pořád se probírají a řeší platy, mzdy, výplaty a pořád ten či onen se domnívá, že nedostává za svoji práci dostatečně zaplaceno. Už se dá říci, že opakovaně protestují nebo rovnou stávkují různé profesní skupiny. Zrovna se teď chystají zavřít své ordinace lékaři, předtím to byli učitelé, politici taky nejsou spokojeni.
Podívejme se na to, kolik je tedy dost vysoká výplata.
Tak například: někdo vydělá 50 tisíc korun. Samozřejmě si může říci, že za svoji práci chce dostávat více. Třeba 55 tisíc korun. Přece jen, dostávat o 5000 víc, nebo méně je rozdíl. A za nějaký čas už mu nebude stačit ani 55 tisíc korun a bude chtít zase více. Přestože ve své práci nevykazuje nějaké inovace, nové postupy, prostě zlepšení. Nedělá nic nového nebo něco navíc, jenom chce za stejnou práci víc peněz.
Další příklad jsou tzv. srovnávači: přece nebudou dělat za tak nízký plat. Chtějí víc a srovnávají. Nedávno se řešily problémy s platy pro uklízečky, školníky a kuchařky ve škole. Opravdu nechápu, proč někoho napadne porovnávat plat těchto profesí a plat třeba učitelů ve stejné škole. Je nad slunce jasné, že uklízečka za svoji práci nemůže mít plat jako učitel. Obě práce jsou velmi důležité, v neuklizené třídě by se špatně pracovalo, ale určitě nesnesou srovnávání. Za co odpovídá učitel a za co uklízečka, kuchařka nebo školník? Jaký mají rozsah práce a co musejí vystudovat, aby mohli svoji práci dělat. Dost rozdíl, že?
Podobné je to např. ve zdravotnictví.
Stejně tak těžko bude mít zdravotní sestra specialistka v nemocnici stejný plat, jako zdravotní sestra u praktického lékaře. Taky nemůžeme porovnávat co dělá ta v nemocnici a co ta druhá u praktického lékaře.
Kolik peněz ve výplatě je tedy dost?
Ale jak vlastně odpovědět na otázku, kolik peněz za práci je dost? Kde je nějaký strop? Kam až mají vyšplhat sumy vyplácené za práci? A bude se pořád protestovat, stávkovat? Budou se zavírat školy, ordinace, podniky?
Asi to nevyřeší nějaké tabulky. Protože třeba učitel v Praze má jiné náklady na bydlení než učitel v menším městě nebo na vesnici. Učitel v Praze buď musí bydlet v Praze, nebo dojíždí z blízkého okolí. Obojí je velmi nákladné. Tak si na to musí vydělat. Ano, odvádějí stejnou práci, vyučují svůj předmět. Ale porovnejme vyučování ve třídě s 30 žáky a vyučování ve třídě třeba s 20 ti žáky. Přece jen musíme přiznat, že v méně naplněné třídě se vyučuje snáz. A příklady ke srovnání by mohly pokračovat donekonečna. Je to stejné jako např. u bytů. Byt v Praze, případně nájem v Praze stojí mnohem více než byt v menším městě. Jestliže tedy realitní a developerské firmy mohou mít jiné ceny pro velká města, proč není i jiná výše výplaty ve velkých a v malých městech. Podobnost můžeme nalézt i u lékařů. Pokud je velká ordinace s mnoha odbornými lékaři, pak by měli mít možnost si vydělat své peníze. Malá ordinace s jedním lékařem a jednou sestrou má zase jiné náklady, jiný počet pacientů, tak má také jiné výdělky.
Samozřejmě, pokud se zeptáte někoho, zda si vydělá dost, vždycky bude nespokojený, protože bude chtít více. Mít více je lepší, to je pravda, ale za určitou práci je určitá výplata. A víc prostě ne.
Dojde konečně ke zklidnění?
Pokud ano, pak možná nebudou rodiče žáků /stávka ve školách/, pacienti /zavřené ordinace/ a další a další příklady, muset řešit – Kam s dítětem, když je škola zavřená, nebo kam k lékaři. Ten můj totiž právě protestuje.
