Článek
Přestěhujeme se na venkov.
Tam bude klid a idyla. Takový nápad už mělo mnoho lidí z měst a velkoměst. Měli už dost tepajícího velkoměsta a shonu a spěchu, prostě městského způsobu života. Vybrali si na venkově dům se zahradou a těšili se na svůj klid. Nevím jakou měli představu o klidu na vesnici. Venkovský život má svoje specifika a také svůj rytmus. Je naprosto normální, že se pracuje na přilehlých polích a často se začíná brzy ráno a končí naopak pozdě večer. Na poli nelze dodržovat pracovní dobu od – do. Pracuje se podle potřeby a dozrávajících plodin. Od rána tedy může být vesnice velmi hlučná. Na zahradách u domů se také pracuje, někdo tam má svoji dílnu a třeba vyrábí ze dřeva, to není zrovna tichá činnost. Jiný má autodílnu a opravuje i zemědělské stroje. Další třeba má včely nebo ovocný sad. Lidé se scházejí ve své hospodě , v Sokolovně, případně v obchodě na návsi, /pokud tam tedy v současné době ještě nějaký je/, pak je to zase jejich styl života a jim to tak vyhovuje, jinak by tam přece nežili. Prostě úplně normální venkovský život.
Přistěhuje se člověk z města.
A do tohoto venkovského stylu života si to přihasí člověk z města. Je unavený z městského shonu a spěchu a hluku a vůbec. Koupí domek se zahradou na venkově a čeká, že se v tom okamžiku všichni přizpůsobí jemu. On, člověk městský, přijel a teď je tady a vy všichni opusťte okamžitě svůj styl života a poslouchejte, jak by to člověk z města přistěhovaný chtěl mít. Takže: vy, kteří jste si chystali na zimu dříví na topení, okamžitě přestaňte rušit vytoužený klid nějakou prací s pilou, traktory budou na pole jezdit tišeji a rozhodně u toho nemohou prášit, obchod ve vesnici bude otevřen celý den a bude mít široký sortiment, kdykoliv člověk městský zavítá na nákup. Jo a v hospodě je třeba začít podávat jídlo nejen české, nýbrž i čínské, indické a italské atd. Rozhodně musí hospoda, či restaurace nabízet různé speciality a kávu s různými druhy mléka a další věci, na které je člověk z města zvyklý.
Dále pak kohouti a psi, krávy na pastvě, kozy a jiná zvířata nebudou rušit ranní spánek, protože člověk z města si sem přijel za svým vytouženým klidem. Pro děti tady bude škola a školka s dostatečným výběrem různých vzdělávacích programů a takové nějaké atrakce pro děti, jako byly ve městě, ty by tady taky měly být. Přece tu teď bydlí člověk městský a je na to zvyklý. Tak co. všechno se musí zařídit a podřídit jeho požadavkům.
Nic se měnit nebude. Proč taky?
Tak, než se rozhodnete pro životní změnu a budete se chtít přestěhovat z města na venkov, zkuste tam nějakou dobu pobýt. Dnes je možné pronajmout si venkovské stavení na delší dovolenou nebo pobyt a vyzkoušet si to, jaký ten život blízko přírody doopravdy je.
Určitě bych to nebylo jiné, kdyby došlo ke stěhování v opačném směru. Tedy z venkova do města. Taky by člověk městský hájil svůj způsob života a nechtěl by ho nějak zásadně měnit.
Bydleme si každý podle svého výběru, ale musíme se umět i přizpůsobit prostředí. Sami jsme si to tak zvolili, proč si tedy stále stěžovat. Pak možná nenastane situace, kdy venkovští starostové přistoupí k oznámení: Všem, všem, všem! ......že jeho kompetence rozhodně nezahrnují vydávání zákazů psům, aby štěkali, zemědělským strojům, aby hlučely a třeba potůčku, aby zurčel.
