Článek
Kdo umí, nepotřebuje se vytahovat a chlubit.
Dobrá práce a dobré výkony se jednoduše chválí samy. Skvělý doktor s mnoha tituly může být ve společnosti naprosto nenápadný. Ale jeho práce mluví za něj a lidé ho vyhledávají. Stejně tak skvělý architekt, jehož práci můžeme vidět a obdivovat, nepotřebuje reklamu a stojí se na něj fronty. Další skvělí lidé od zedníků, švadlen, učitelů, lektorů, řidičů a dalších, dokáží ve svém oboru často úplné divy. A jejich práce je chválí sama. Jsou oceňováni a obdivováni, ačkoliv často zůstávají skrytí v davu a nepotřebují se chlubit a vytahovat. Vědí, že umí a jsou zdravě sebevědomí.
Chlubilové na scénu.
Pak tu máme velkou skupinu lidí, kteří neustále potřebují na sebe upozorňovat. Jsou na sociálních sítích a zveřejňují naprosto všechno o svém životě. Mají své obdivovatele, kteří mají stejně nízké sebevědomí, jako oni. Ať se podíváte, kam chcete, všude je vidíte. Zaplavují internet. Jsou na sítích a sdělují vám, co měli právě k snídani a jaké mají dnes na sobě nové boty a mnoho dalších veledůležitých informací. Musím se jenom smát a ptám se, proč to dělají? Pokud máte ve svém blízkém okolí člověka, který vás neustále přesvědčuje o své výjimečnosti, a především a vždy chválí jen sám sebe a svoji rodinu, je to politování hodné. Nejdříve kroutíte hlavou, když při každém setkání slyšíte: „To my už máme v pohodě dávno. Tam už jsme byli třikrát. To naše děti dokážou daleko více a snadněji než kdokoliv ostatní.“ Při dalším setkání si říkáte, proč to dělá, vždyť se mu každý směje za zády. Ale tok chlubení a vytahování neslábne, naopak sílí. Ať uděláte, co chcete, chlubil to má vždy o něco lepší, větší, dražší atd. Jste ve fázi otrávení. Přestáváte kroutit hlavou a přestáváte se chtít s chlubilem setkávat. On nebo ona se nikdy nezajímají, jak se vlastně máte vy, vždy vás zahrne záplavou svých tak zvaných úspěchů. A často jsou to úspěchy jen v podobě vzdušných zámků. A pokud se v chlubilově rodině něco nepovede, to pak nastane velké mlčení. Najednou se zjistí, že jeho děti nejsou tak dokonalé, tak se začne mlžit a zatloukat. Možná si řeknete, že je právě čas všechno tomu chlubilovi říct a pěkně mu přednést, že ani on ani jeho rodina nejsou tak dokonalí, jak byli prezentováni. Jenže, je tady jedno jenže. Chce se vám klesat na úroveň chlubila, který má očividně nízké sebevědomí a vše se snaží dohánět svým chlubením a vytahováním?
Vážně chcete ztrácet čas takovým rozhovorem?
Myslím, že většina odpoví, že ne.
Fáze tři - už se musíte jenom smát.
A tak se dostáváte do třetí fáze. Už se všemu, co od chlubila slyšíte, musíte jen smát. Leckdy si protiřečí, ale ani si toho sám nevšimne. Příklad: On a jeho rodina se všude ve světě snadno a hravě a na vysoké úrovni domluví minimálně třemi jazyky. Ale najednou vám chlubilovic rodina volá, protože potřebuje přeobjednat hotel v cizině. Ano, chce se vám zeptat se, proč si to nezařídí sami, když jsou ve všem tak skvělí a nedosažitelní. Nezeptáte se, jen už se usmíváte, protože to je sice k pláči a k smíchu, tak se usmíváte a do ciziny zavoláte a všechno vyřídíte.
Proč se všechno tohle děje? Na vině je nízké sebevědomí, které je třeba zakrýt vzdušnými zámky dokonalosti.
